Thomas Kulidakis: V4, Izrael a antisemitismus
Tvrdit, že všichni Poláci sáli antisemitismus s mateřským mlékem a mají ho v genetické výbavě, je nesmysl.
Asi stejný, jako tvrdit, že se žádní Poláci na holocaustu nepodíleli. Oba případy patří do výkladní skříně hloupého ahistorismu, neboli snahy o úpravu dějin jejich vědomým překrucováním. Takový přístup může jenom rozdělovat. Svědčí o tom zrušený summit V4 s Izraelem.
Petr Šabata: Brexit znovu ukazuje, že by Česko mělo opustit V4
Když vstoupilo Česko v roce 2004 do Evropské unie, byla Velká Británie jednou ze tří zemí, které neomezily vstup na svůj pracovní trh pro nové členské státy.
Místo něj se v Izraeli uskuteční série dvoustranných jednání zbylých zemí Visegrádské skupiny. Ty se rozhodly nenechat si ujít šanci promluvit s cenným partnerem.
Izrael patří mezi špičku v oborech ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou. Disponuje nalezišti podmořského zemního plynu, který se společně s kyperským a egyptským plánuje dodávat přes Řecko a Itálii dále do Evropy. Pro Českou republiku je to také jedno z nejlepších odbytišť na Blízkém Východě.
Svou cestou do Izraele tedy ostatní státy visegrádské čtyřky prokázaly dvě věci. Za prvé, že s onou údajnou jednotou uskupení vzniklého původně jako možná alternativa vstupu do unie to není zase tak slavné.
Co vyslechne Orbán?
Šéf rakouských lidovců odmítl sbližování se státy V4
Svůj postoj k Evropské unii vyjádřil v průběhu návštěvy Bruselu Sebastian Kurz, předseda Rakouské lidové strany (ÖVP), která vyhrála nedávné parlamentní volby v zemi. Odmítl spekulace, že se případná jím vedená vláda soustředí na sbližování se státy Visegrádské čtyřky. Tedy s Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Slovenskem. Píše to slovenská tisková agentura TASR. Šéf rakouských lidovců se k budoucímu zahraničně politickému směřování svého kabinetu vyjádřil před zasedáním Evropské lidové strany v Bruselu.
Polsko na akci nejede, ostatní ano, protože Varšavu výtečníci z Visegrádu pustili k vodě. Za druhé je zřejmé pochopení zbylých tří zemí V4, že jsou určité věci, které by jim jinak potenciálně výnosnou cestu neměly hatit.
Teď už jen zbývá doufat v dostatek státnického diplomatického umu, aby se nenechaly zatáhnout do problému, který se jich týká jen zprostředkovaně. V našem případě se musí obratně chovat premiér Andrej Babiš.
I ta malá část, která se nás ale týká, stojí za úvahu. Tak například už jen proto, že si na praktickém příkladu můžeme procvičit recept na dobré vztahy se zahraničními partnery. S těmi můžeme vyžít pouze v případě, že se dokážeme dívat pravdě do očí a bereme ohledy na skutečné dějiny.
Jan Fingerland: Inovací prochází i antisemitismus
Klíčem k pochopení antisemitismu není Semita, nýbrž antisemita.
Vůbec nejlepší je vyhnout se jakýmkoliv předsudkům a vyjadřovat se přesně. V otázce antisemitismu by měli mít všichni jasno, co antisemitismus je a co není.
Označovat někoho nelichotivě, nebo ho přímo nenávidět proto, že je Žid, je antisemitismus. Kritizovat politiku státu Izrael antisemitismus není, pokud se odehrává na faktickém základě. Třeba v rámci výzev na zlepšení podmínek Palestinců v pásmu Gazy.
Mohlo by tedy být zajímavé sledovat, co asi tak za zavřenými dveřmi vyslechne kupříkladu maďarský předseda vlády.
Viktor Orbán totiž při svých opakovaných výpadech vůči miliardáři Georgi Sorosovi neopomíná zdůraznit, že je Žid. Čímž vlastně projevuje podstatu antisemitismu. Orbán totiž může tisíckrát legitimně nesouhlasit se Sorosem, který mu mimochodem kdysi z grantu platil studium, ale mělo by mu být jedno, jestli je Soros Žid nebo třeba Němec.
Na tomto příkladu je možné ukázat, že vztahy mezi lidmi a národy se mohou pohnout kupředu jen tehdy, pokud se vyhneme laciné paušalizaci, předsudkům a budeme brát vlastní historii vážně s jejími lichotivými i stinnými stránkami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
