Když si policejní šéfové převezmou obvinění ze zneužití pravomoci a použití nepřiměřené síly vůči demonstrantům, je to na pováženou.
Když se taková situace týká země, která se chystá na unijní předsednictví, je to přímo tristní. Další část rumunské státní moci je evidentně v rozkladu.
Přišel, viděl, zvítězil. Tak by se dal charakterizovat pobyt rumunského filmového režiséra Radua Judeho na karlovarském filmovém festivalu. V hlavní soutěži měl svůj nový snímek, a odnesl si vavříny nejvyšší: Křišťálový glóbus za nejlepší film v hlavní soutěži.
Po srpnových protivládních demonstracích zůstalo několik stovek zraněných. Šéf pořádkové policie celého Rumunska, jeho zástupce, šéf pořádkové jednotky města Bukurešť a státní tajemník ministerstva vnitra byli obvinění nejen z brutality vůči lidem v ulicích, ale také z falšování povolení k zákroku.
V dodatečně vydaném pokynu šéfky bukurešťského okresu měli pozměnit čas zákroku, aby podle rumunské prokuratury „vytvořili zdání legality“. Při přebírání obvinění je čekali demonstranti, kteří na ně křičeli hesla jako „Běžte do vězení!“, „Rezignujte“ nebo „Vrazi“.
Poslední motiv se vztahuje k jednomu z demonstrantů, který zemřel několik týdnů po zranění, které utržil při střetech v ulicích. Obvinění je také výsledek skoro sedmi stovek stížností, které prokuratura po demonstracích obdržela. Vše by se zdálo v pořádku, kdyby se jednalo o akci žalobců podporovaných vládou, která uznala chybu a nemíní nechat lidi mlátit v ulicích unijního státu. Problém ale je, že realita je naprosto odlišná.
Akce prokuratury je vládnoucími sociálními demokraty označovaná jako účelová kampaň a pokračování honu na čarodějnice. Stát za ní má prezident země Klaus Iohannis, opozice a jimi zfanatizované davy. Ve spolupráci s protikorupčním úřadem prý nemají nic jiného na práci, než kazit obraz země v zahraničí.
Začnu osobním zážitkem. Na letošním summitu šestnácti zemí východní a střední Evropy s Čínou se konala hlavní tisková konference. Na pódiu řečnil čínský premiér Li a jeho bulharský protějšek Borisov coby zástupce hostitelské země. V první řadě před pódiem seděli zástupci ostatních států, jeden předseda vlády vedle druhého. Mezi nimi a novináři byla prázdná řada, v níž byl mladý muž. Vytrvale šeptal slůvka překladu angličtiny své šéfce, ženě středního věku.
Stíhají totiž jednoho politika, soudce a úředníka za druhým. Ba co víc, nové obvinění z defraudace evropských fondů si převzal šéf vládní strany a předseda poslanecké sněmovny, Liviu Dragnea. Tedy nejmocnější muž Rumunska, který nevládne jen kvůli odporu prezidenta jmenovat odsouzeného člověka do čela kabinetu.
Celá situace by byla ilustrativní popis země, jejíž společnost je rozdělená. Státu, v němž vláda bojuje s prokurátory a prezidentem o moc a lidé zároveň zůstávají chudí. Průměrný plat je jen o málo vyšší, než česká minimální mzda. Není se tedy co divit, že největším exportním artiklem Rumunska jsou jeho občané. Hledat štěstí do zahraniční odešlo už skoro čtyři miliony Rumunů.
Leckomu by se mohlo zdát, že problémy hýbající naší domácí politikou a veřejným prostorem jsou případy svého druhu ojedinělé.
Vývoj v balkánské zemi bychom mohli sledovat zpovzdálí. Někteří z nás s radostí, že v porovnání s Rumuny jsme na tom dobře. Jiní třeba s hrůzou, do jakého marasmu se může společnost dostat. I přes prokázané korupční kauzy rumunští sociální demokraté získali v posledních volbách přibližně 46 procent hlasů.
Tristní situace v Rumunsku se nás ale dotýká mnohem více, než by se mohlo zdát. Země se připravuje na své první předsednictví v Radě Evropské unie. Kromě násilí při pravidelných demonstracích je stále častěji skloňovaná jako další členský stát, na nějž padne veřejná kritika kvůli nedostatkům ve vládě práva a dodržování unijních hodnot.
Stane v čele Evropské unie v době, kdy se bude dokončovat brexit, proběhnou volby do Evropského parlamentu a pozornost celého světa se mimo jiné upne na předsednictví.
Bylo by naivní předpokládat, že by demonstranti nevyužili chvíle, kdy se jejich věc dostane na oči mnohem více lidí. Otázka zní, jak bude zajištěná bezpečnost všech setkání a jaké obrázky připutují z ulic, v nichž na pořádek dohlížejí bijci se stíhaným vedením. Případná rumunská ostuda bude ostudou nás všech.
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
