Thomas Kulidakis: Dohoda o Makedonii je příklad hodný následování
Podpis dohody mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o uspořádání vzájemných vztahů možná ukončí dlouhý spor narýsovaný tuší nacionálního šovinismu.
S jeho pomocí se dřívější vládci ve Skopje pokusili posílit svou moc. A hodil se i leckomu na řecké politické scéně. Pokud dojde k ratifikaci ujednání, bude to další krok na dlouhé cestě Balkánu ke stabilizaci, která je v zájmu celé Evropy.
Thomas Kulidakis: Tsipras se Zaevem statečně bojují s přízrakem tradičního nacionalismu
S výjimkou Bulharska a Ruska se světový tisk i politici předhánějí ve vyjádření uznání premiérům Řecka a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.
Region je do dneška poznamenaný vášněmi táhnoucími se řadu staletí, které dlouho držel pod pokličkou bývalý jugoslávský vládce Tito. Jeho budování jugoslávské identity bylo neúspěšné. Nástupnické státy včetně těch, které k socialistické Jugoslávii nepatřily, se tedy hádají dodnes. Chorvatsko se Slovinskem a Bosnou a Hercegovinou, Albánie s Řeckem, Srbsko s Kosovem, a podobně.
Není se tedy co divit, že podpis dohody ministry zahraničí Řecka a možné budoucí Republiky Severní Makedonie proběhl za několikerého potlesku ve stoje přítomných představitelů mezinárodních společenství. Především OSN, která jednání moderovala a Evropské unie. Nejen v Bruselu si totiž dobře uvědomují, že když bouchne balkánský sud prachu, krize se přenese okamžitě do Evropy a případně i mimo starý kontinent.
Vždyť vzpomeňme jen na první světovou válku a oběti bojů doprovázejících rozpad Jugoslávie. Premiéři Alexis Tsipras a Zoran Zaev prokázali, že s dobrou vůlí je možné se dohodnout rychle. Stačí mít společný cíl. Tím není jen úprava vzájemných vztahů a stabilita regionu. Ale také obchod.
Když nelze odčinit minulost, lze alespoň změnit budoucnost
Přibližně 60 procent zboží do Bývalé jugoslávské republiky Makedonie už teď putuje přes přístav v Soluni, hlavním to městě řecké Makedonie. Po dokončení ratifikace a případném zahájením přístupových jednání do země poplynou unijní peníze.
Oficiální název používaný v mezinárodních vztazích pro Republiku Makedonie jsem použil schválně. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová si totiž v průběhu slavnostní ratifikace a následném rozhovoru s novináři dávala moc dobrý pozor, aby území ovládané vládou ve Skopje nenazvala jinak. Prohlásila, že si dobře uvědomuje komplexnost problému, jeho historické souvislosti i citlivou podstatu.
Makedonie hledá nové jméno, aby urovnala spor s Řeckem. Opozice svolává demonstrace
Bývalá jugoslávská republika Makedonie předložila k jednání čtyři možné varianty svého jména s cílem urovnat letitý spor s Řeckem o svůj oficiální název. S odvoláním na vyjádření Zorana Zaeva, sociálnědemokratického šéfa vlády ve Skopji, to píše britský list Guardian.
Protože nejde o nic menšího, než skutečnost, že základem dohody je především likvidace škod učiněných nacionalisty, kteří se chopili v bývalé jugoslávské republice moci po jejím osamostatnění. Využili národovecký koncept z přelomu 19. a 20. století, následně umocněný Titem. Tedy takzvanou „Velkou Makedonii“, která měla zahrnout geografickou oblast, jež se začala používat dávno po smrti Alexandra Velikého a jeho otce Filipa.
Do ústavy i symbolů nového státu zahrnuli nároky na ostatní země, včetně historické řecké Makedonie, bulharské Pirinské Makedonie i části území Srbska, Albánie a dnešního Kosova. Vše vyvrcholilo procesem „antikvizacije“ od roku 2006. Tehdy se bývalý premiér FYROM Gruevski pustil do nefalšovaného pokřivování dějin domácích i okolních zemí. Včetně přivlastňování řecky mluvícího šiřitele helenismu, vojevůdce Alexandra Velikého. Přitom Republika Makedonie se nachází nikoliv na území antické Makedonie, ale Peonie.
To vše nyní slíbil premiér Zaev změnit. Včetně nápravy učebnic. Vaz mu ale může zlomit nesouhlas prezidenta Ivanova, který se snaží zhatit pozitivní výsledek referenda o ratifikaci dohody. A také ji odmítá podepsat. Premiér sousedního Bulharska se s ním proto odmítnul sejít, pochopení ale našel u bulharského protějšku Radeva. Ten varoval, že dohoda je uzavřená s Řeckem, a tak z ní mohou plynout nároky na Bulharsko.
Premiér Tsipras se bude muset vyrovnat s opozicí i občany řecké Makedonie, kteří se bojí uloupení jejich řecko-makedonské identity. Pokud se ale podaří problémy překonat, svět má šanci na jeden z mála projevů teze, že když nelze odčinit minulost, lze alespoň změnit budoucnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
