S výjimkou Bulharska a Ruska se světový tisk i politici předhánějí ve vyjádření uznání premiérům Řecka a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.
Alexis Tsipras a Zoran Zaev totiž za pomoci svých ministrů zahraničí dokázali za přibližně půl roku vyřešit spor, který obě země sužoval skoro tři desetiletí. Dokázali také, že zprostředkování rozhovorů třetí stranou, v tomto případě OSN, může fungovat jen tehdy, kdy obě strany mají vůli se dohodnout.
Bývalá jugoslávská republika Makedonie předložila k jednání čtyři možné varianty svého jména s cílem urovnat letitý spor s Řeckem o svůj oficiální název. S odvoláním na vyjádření Zorana Zaeva, sociálnědemokratického šéfa vlády ve Skopji, to píše britský list Guardian.
Postoj balkánských států a jádro problému dobře vyjádřila reakce Albánie, Bulharska a Slovinska. Slovinský prezident vyjádřil naději, že kompromisní dohoda inspiruje ostatní státy regionu k vyřešení vzájemných sporů, jichž se po rozpadu Titovy Jugoslávie nahromadilo více než dost. V tom se Borut Pahor shodnul s albánským premiérem, který nádavkem označil předsedy vlád v Aténách a Skopje za politické vůdce, díky nimž je teď „Balkán lepší region“.
O něco chladnější reakce přišla ze Sofie. Dohoda totiž řeší vztahy mezi Řeckem a zemí, která se v budoucnu bude možná jmenovat Republika Severní Makedonie. Ta se vzdala veškerých nároků na historickou severní řeckou provincii Makedonii.
A v souladu s historickými reáliemi uznala, že její slovanské obyvatelstvo si nemůže činit nárok na dědictví helenismu, který šířil řecky mluvící Alexandr Veliký. Protože Slované přišli na Balkán skoro tisíc let po jeho smrti.
Navíc se stát, v budoucnu teoreticky nesoucí jméno Republika Severní Makedonie, nachází z hlediska dějinného na území království Peonie. Výměnou ovšem tamní obyvatelé získali uznání své mluvy coby řeči patřící do rodiny jihoslovanských jazyků. A potvrzení slovanského svébytného původu.
Po téměř třiceti letech se naskytla šance vyřešit spor mezi Řeckem a jeho severním sousedem o jméno státu, přijatého do Organizace spojených národů pod jménem Bývalá jugoslávská republika Makedonie. V sázce není jen možnost dokázat, že lze smírem urovnat národovecký spor, ale jedná se také o geopolitický vliv na západním Balkáně.
Což je sůl v očích právě Bulharsku, protože součástí ujednání Atén a Skopje není. Jeho ministerstvo zahraničí tedy varovalo před jakýmikoliv nároky na bulharskou jihozápadní provincii, zvanou Pirinská Makedonie. I ona totiž byla součástí širšího geografického pojmu, který se začal nejvíce šířit v době velkých nacionalismů na přelomu 19. a 20. století.
Později ho zpropagoval vládce bývalé Jugoslávie Tito, který si jím údajně tvořil předpolí pro další územní expanzi. Což sice nedávno jeho vnučka Svetlana popřela s tím, že její děd prý nikdy nic takového neplánoval. Ale zároveň dodala, že pokud někdo používá mapu s tímto konceptem, jako to dělali nacionální šovinisté po osamostatnění jugoslávské provincie Makedonie, nemůže se pak divit, že ho ostatní státy nepřijímají v dobrém.
V lidských dějinách se často stává, že se otevře okno příležitosti k vyřešení letitých sporů mezi státy a národy. Jedním z nich je také souběh období vládního angažmá příznivců umírněných postojů k otázce jména severního souseda Řecka. Země, která vznikla po rozpadu Jugoslávie a do Organizace spojených národů byla přijata pod oficiálním jménem Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Bulharsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie pak měly dlouho éru vzájemných sporů, územních nároků a Sofie často tvrdila, že na území ovládaném Skopje se vlastně používá dialekt bulharštiny. Minulý rok se podařilo uzavřít vzájemnou dohodu o přátelství, ale to Bulharům stejně nebránilo ještě měsíc zpátky oponovat geografickému určení „severní“ Makedonie. A teď znovu alespoň významně pozvednout obočí a ještě jedno pro jistotu varovat.
V případě Ruska platí, že sice ještě minulý rok doporučovalo Řecku neustupovat, ale teď mu nezbylo, než se prozatím smířit s momentálním stavem věcí. Dohodu obou zemí tedy bude respektovat, řekl dnes ministr zahraničí při setkání se svým řeckým protějškem. Co se týká ostatních velkých hráčů, ve Washingtonu jásají, v Berlíně také, v sídle OSN New Yorku neméně, stejně jako v Bruselu v rámci NATO a Evropské unie.
Jenže ještě nic není vyhrané. V obou zemích musí dohodu po jejím sobotním podpisu u Prespanské jezera schválit parlamenty. V Bývalé jugoslávské republice Makedonie bude referendum. A do té doby se v době těhotné různými dezinformačními kampaněmi s veřejným míněním i průkopníky dohody Tsiprasem a Zaevem může stát ledacos. Vzbuzování nacionalistických vášní přitom patří mezi jednu z nejjednodušších disciplín.
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
