Teroristé opět zaútočili v Istanbulu

20. listopad 2003

Více než dvě desítky lidských životů a téměř 400 zraněných si vyžádaly čtvrteční útoky proti britským cílům v Istanbulu. Dvě exploze otřásly současně Britským konzulátem a istanbulskou pobočkou britské banky HSBC. Obě instituce sídlí v evropské části města. Mezi mrtvými je také britský generální konzul Roger Short. K atentátům došlo pouhých pět dní poté, co pumové útoky namířené proti dvěma istanbulským synagogám uplynulou sobotu zabily 25 osob. K zodpovědnosti za ně se přihlásily turecká islámská militantní organizace Fronta velkých východních islámských nájezdníků a následně také teroristická síť Al Kájda. Tyto dvě organizace se v anonymním telefonátu turecké agentuře Anadolu přiznaly také k odpovědnosti za čtvrteční atentáty.

Podle policejních zdrojů mají nejnovější útoky na svědomí sebevražední atentátníci. Výbušniny byly uloženy v autech a mají stejné chemické složení, jako látky, které byly použity při před pěti dny - jedná se o vysoce explozivní směs hnojiv sulfátu amonného a dusičnanu. Britský ministr zahraničí Jack Straw je přesvědčen, že atentáty nesou stopy Al Kájdy a jejích spojenců.

"Nesnášejí svobodu, nesnášejí svobodné národy. Krutost je součást jejich strategie. Doufají, že nás zastraší a demoralizují. To se jim však nepovede," prohlásil v Londýně na adresu pachatelů istanbulských útoků americký prezident George Bush. Britský premiér Tony Blair se k němu přidal s tím, že je nutné pokračovat v boji proti terorismu. "Není tady prostor pro žádné kompromisy nebo váhání. Tento terorismus představuje hrozbu pro celé 21.století," cituje Blaira agentura DPA. Vysoký představitel Evropské unie pro zahraničí Javier Solana konstatoval, že čtvrteční atentáty zdůrazňují nutnost mezinárodní spolupráce při potírání terorismu. A turecký ministr zahraničí Abdullah Gül potom novináře ve Stockholmu ujistil, že jeho země bude v každém případě pokračovat v protiteroristickém tažení.

Zatímco sobotní atentát byl namířen proti synagogám, ve čtvrtek pachatelé zacílili proti britským institucím v Istanbulu. Nabízí se tedy otázka: proč právě Turecko a proč zrovna britské instituce? Podle blízkovýchodního analytika stanice BBC Rogera Hardyho je důvodem skutečnost, že jak Ankara, tak Londýn jsou blízkými partnery Washingtonu.

Také agentura Reuters připomíná, že Turecko je nejbližší spojenec Američanů v islámském světě - a tím pádem možný cíl islámských extremistů. Ankarská vláda vychází z tradic islámu, vyznává však silně prozápadně orientovanou politiku. A to přesto, že v březnu tohoto roku nakonec odmítla poskytnout americkým vojákům na svém území základnu pro invazi do sousedního Iráku. Mnozí pozorovatelé také spekulují, zda sobotní a čtvrteční atentáty v Istanbulu nějak souvisejí se současnou návštěvou amerického prezidenta Bushe ve Velké Británii. Něco takového se zatím neprokázalo. Představitelé zpravodajských služeb však již v minulosti varovali, že extremisté by se nyní mohli zaměřit na tak zvané měkké cíle v zemích, jako je právě Turecko.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.