Teror a volby

Domácí zásluhy Aznarovy vlády se ovšem ze dne na den ocitly ve stínu jeho zahraničního angažmá po boku George Bushe v Iráku, které většina obyvatel odmítala. Lídrovi Španělské dělnické socialistické strany pak k vítězství stačilo říct, že "Aznar dostal Španělsko na seznam světových teroristů a dokázal, že jeho teorie 'válkou za bezpečnější svět' neplatí". Příští premiér Zapatero v kampani sliboval, že stáhne španělské vojáky z Iráku. O to ale šlo i lidem, kteří do vlaků přinesli batohy s výbušninami. Splnit volební slib za situace, kdy to znamená ustoupit zlu, kapitulovat před teroristy? To nebude vypadat dobře. Španělské dilema je přitom aktuální i v jiných zemích, kde se vlády rozhodly podpořit Bushe v Iráku, aniž by dokázaly přesvědčit o správnosti tohoto kroku veřejnost, anebo alespoň její většinu.

Výsledek španělských voleb připomíná, že úkolem politika není pouze zvážit, co je správné, ale že o správnosti svého rozhodnutí musí umět přesvědčit občany, jejichž jménem rozhodnutí činí. Ukazuje se, jak je politicky riskantní čelit terorismu způsobem, který ve veřejnosti vyvolává pochybnost, zda se nejedná o pouhou záminku, jak získat vliv na dění v zemi disponující ropou. Stačí pak vhodně nastražená bomba a voliči se k vládě otočí zády. Nestalo by se to, kdyby Španělé věřili, že je to jejich boj, který Aznar vede s teroristy.