Termín eura je možné stanovit i bez reforem

15. září 2008

Kdo za to může? Tuhle hru na hledání viníků hraje teď Mirek Topolánek s obzvláštní vervou. Zatímco v politice si vzpomněl, bez ohledu na image otce zakladatele Klause, na oposiční smlouvu jako na příčinu současného parlamentního marasmu, na sněmu Svazu průmyslu a dopravy měl dnes vysvětlení rovněž okamžitě po ruce:

Za to, že vláda nestanoví termín pro přijetí eura, mohou sociální demokraté, kteří v minulém volebním období nastavili deficitní rozpočty a teď zase ve sněmovně brání přijetí nutných reforem, které prý musejí vyhlášení termínu pro euro předcházet.

Dodejme, že fakta o hospodářské situaci hovoří o tom, že jde do tuhého. Zavedení eura si podle šetření Hospodářské komory přejí už více než tři čtvrtiny tuzemských firem a všechny hlavní podnikatelské svazy v zemi. Tento krok považují za klíčový pro celé hospodářství, protože česká ekonomika je silně orientovaná na vývoz do eurozóny. Podniky dostávají zaplaceno v eurech a výkyvy v kurzu jim působí enormní problémy. V létě došlo sice po snížení úrokových sazeb ze strany ČNB k určitému poklesu kurzu koruny, nicméně za uplynulých 12 měsíců činí zhodnocení koruny vůči euru 10 procent. Ve srovnání s třemi až čtyřmi procenty v minulých letech je to prostě příliš velké sousto. Není podloženo růstem produktivity, nýbrž jednak spekulacemi na kapitálových trzích, ale také tím, že si české podniky musejí svá vydělaná eura směňovat na koruny, aby měly na platy pro své tuzemské zaměstnance. Tím ovšem samy přikládají polínka pod kotel zpevňujícího se kurzu.

Ten hrozí, že brzy praskne. Každá pátá firma už musela podle společného průzkumu čtyř v Česku působících světových hospodářských komor a zdejšího Svazu průmyslu a obchodu zastavit výrobu některých produktů, protože se jim přestaly vyplácet. To ovlivňuje negativně celkovou bilanci podniků a jejich prostředky na další investice. Propouštět se chystá údajně už každý čtvrtý zaměstnavatel.

Víc než čtvrtina firem zvažuje dokonce i odchod z Česka, což svědčí o tom, že nečekají v dohledné době žádné zlepšení. To nepřekvapuje, protože k neochotě vlády stanovit termín pro přijetí eura se druží hospodářská stagnace v zemích eurozóny, kam české podniky vyvážejí. Potíže začíná mít už i lokomotiva českého průmyslu Škoda auto: podle slov ředitele vnějších vztahů Škodovky Špicara ohrožuje neexistence termínu pro přijetí eura nové firemní investice v ČR. Ve srovnání s prvním loňským půlrokem je provozní výsledek Škodovky "zatížen kurzovými efekty", jak ztrátu diplomaticky opsal ředitel Špicar, ve výši 2,3 miliardy korun.

Firmy se ovšem poohlížejí po odchodu nikoli jenom dál na východ: Společnost Linet, která vyrábí zdravotnickou techniku, například tady sice staví nový závod, ale podle šéfa podniku Frolíka teď vyčkává, jak se situace bude vyvíjet dál. Velmi výhodně prý momentálně vychází výroba v severní Americe, a to kvůli výhodnému kurzu dolaru, vynikajícím investičním pobídkám a vysoké produktivitě práce. Frolík, kterého citovaly dnešní HN, tvrdí, že jsou tam regiony, kde jsou náklady na pracovní sílu dneska stejné jako ve Středočeském kraji.

Jistě: Topolánek má pravdu, když říká, že před přijetím eura musí Česko udělat nezbytné daňové a sociální reformy.Jenže to neznamená, že nemůže už teď stanovit termín přijetí eura a zároveň reformovat s vědomím jasné časové hranice a zamezit tak dalším spekulacím. Touto cestou se vydalo Slovensko a teď i Polsko, které také zdaleka nemá na reformním poli všechno hotovo a přesto oznámilo, že zavede euro za tři roky. Jde to totiž velmi dobře udělat i obráceně, než jak to kolem dokola tvrdí Topolánek. A má to jednu nespornou výhodu: totiž tu, že je-li předem stanoven časový limit, reformy se pak dají mnohem hůř odsouvat. Třeba by zrovna tohle byla v parlamentu pro oslabenou vládu dobrá páka na sociálně demokratickou opozici.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio