Tereza Zavadilová: To se nám to hoduje

1. září 2021

Vzpomínky na hluboký ekonomický propad, který následoval finanční krizi před více než dekádou, jsou evidentně stále natolik bolestivé, že vlády a centrální banky tentokrát přišly se zcela jinou strategií. Pandemie srazila globální HDP skoro o čtyři procenta, ale z této krize se svět takzvaně projídá.

Instituce ve vyspělém světě stále zalévají ekonomiku penězi a důsledky již začínají být vidět. Na jedné straně je to silný ekonomický růst – například česká ekonomika stoupla ve druhém kvartále meziročně o 8,2 procenta, ovšem odvrácenou stranou je rychlý růst cen, tedy inflace.

Čtěte také

Nečekaným jevem, který pandemie přinesla, je nepolevující růst cen nemovitostí. Spolu s ním rostou i úvěry na bydlení – což je pravý opak kontrakce po finanční krizi. Od března loňského roku, tedy doby těsně před vypuknutím pandemie, vzrostl objem úvěrů na bydlení poskytnutých bankami o 200 miliard korun na rekordních 1,5 bilionu korun.

Příčin zadlužování je několik. Podle statistického úřadu vzrostly za poslední rok mzdy o více než 17 procent – což je nejvyšší nárůst od dob transformace Václava Klause. Stát jednak přidal peníze svým lidem, zároveň obecně zůstalo zaměstnancům více v peněžence po zrušení superhrubé mzdy – což mimochodem jako nesystémový krok kritizovaly i zaměstnavatelské svazy.

Každá hostina jednou skončí

Ovšem největším tahounem růstu platů je to, že takzvaně nejsou lidi. Kvůli covidu ekonomika přišla o zahraniční pracovníky a zároveň štědré pandemické kompenzace části zaměstnanců změnily priority. A tradičně špatně placené sektory typu gastro musí bojovat o pracovníky logicky i mzdami.

Čtěte také

Kvůli růstu mezd se lidé tolik nebojí utrácet a inflační očekávání, tedy obava z dalšího růstu cen, to jen prohlubuje. Je to trochu sebenaplňující se proroctví – lidé mají obavy, že ceny nemovitostí půjdou jen nahoru, přitom vlastní poptávkou je zdražují.

Chuti žít na dluh nahrává i makroekonomická situace. Ačkoli Česká národní banka dvakrát zvýšila sazby, stále se dá pořídit úvěr za úrok, který je nižší než inflace. Půjčovat si je tedy výhodné.

Ještě větší kontrast je v západní Evropě a především ve Spojených státech, kde jsou centrální sazby nulové a inflace více než pětiprocentní. Mimochodem i úvěry domácnostem v Americe teď s hodnotou 15 bilionů dolarů dosáhly svého historického vrcholu.

Čtěte také

Ze statistiky České národní banky je dále patrné, že zatímco Češi berou hypotéky útokem a banky jim je ochotně dávají.

Na opačném konci jsou živnostníci. Ti evidentně nejsou vítězi popandemického peněžního mejdanu. Objem půjček poskytnutých živnostníkům bankami od počátku pandemie klesl a zároveň celkem výrazně vzrostl podíl nesplácených půjček. Jde především o podnikatele z postižených sektorů jako cestovní ruch.

Tereza Zavadilová

Každá hostina jednou skončí. Peněžní expanze se utáhne. To se děje buď zabrzděním růstu ekonomiky skrze úrokové sazby, zvýšení daní, nebo inflací. Tuhle Sofiinu volbu bude muset řešit příští vláda.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Spustit audio