Tereza Zavadilová: Peníze, co zlepšují svět

Udržitelné finance jsou přímou reakcí na klimatickou změnu a její dopady na společnost a ekonomiky, zároveň také na posilování rovnosti příležitostí a lidských práv.

Čtěte také

Průměrný Čech překročí udržitelnou ekologickou stopu 3×. Musíme se uskromnit a přijmout odpovědnost, stejně jako Greta, varuje ekolog

Brzy se tomuto trendu nevyhne žádná větší firma, protože například výroční zprávy korporací budou už za dva roky muset kvůli nařízení Evropské komise obsahovat to, jak odpovědně se firma chová. Jakou nechává uhlíkovou stopu, jestli dává příležitosti i znevýhodněným skupinám, jak se chová ke komunitě, kde podniká, bere ohled na potřeby zaměstnanců či dodržuje sama i její dodavatelé etická pravidla.

Prvním sektorem v Česku, který ESG bere za své, jsou banky, protože jsou nejvíce regulované a velmi citlivé na reputační riziko. Pravidla pro udržitelné financování stanovují tuzemským velkým bankám jejich evropské matky – a ty už nyní buď úplně omezily či zakázaly financovat uhlí a jiné neekologické byznysy, měří uhlíkovou stopu a podobně.

Zbytečná regulace?

Tato iniciativa se začíná dotýkat i běžných lidí – třeba Hypoteční banka dává lepší úrok na pořízení nemovitosti tomu, kdo dodrží nejvyšší ekologický standard. Cíl je jasný – postupně budou finančně zvýhodňováni ti, kdo se chovají ekologicky a odpovědně a obráceně. Největší hříšníci mohou být od peněz odstřiženi úplně. Zavedení pravidel pro kontrolu udržitelnosti není levná věc, banky bude zavedení nového kontrolního mechanismu stát desítky milionů korun.

Čtěte také

Ekologická daň by se měla platit i za novější auta, žádá šéf asociace prodejců ojetin

ESG nejsou ale jenom náklady a ztížený byznys. Na jedné straně se omezuje proud financí do problematických sektorů, peníze ale míří do nově vzniklých fondů a projektů, zaměřených na ekologii – ať už jde o solární či bioplynové energetiky, recyklační a cirkulární projekty či sociální podnikání. Ač to nevypadá, bude to obrovský byznys s velkým potenciálem.

Podle fondu BlackRock jen v letošním prvním kvartále do ESG přiteklo 21 miliard dolarů a v roce 2030 má být velikost trhu bilion dolarů. V Česku podle průzkumu KPMG mají banky podíl zelených aktiv na svém majetku do pěti procent, polovina z nich chce podíl již letos výrazně zvýšit. Vznikly již také fondy, které nabízejí odpovědné investice i veřejnosti.

Jako každý nový trend, i udržitelné finance trpí řadou dětských nemocí. Asi největším problémem je, že není jasně definováno, co do této kategorie patří a proč. Za ESG se tak zatím mohou vydávat i pochybné projekty, což pak budí kritiku celé iniciativy.

Tereza Zavadilová|foto:Michael Tomeš

V západní Evropě i v USA jsou udržitelné finance velkým trendem. V Česku to zatím – jak je u novot ze Západu zvykem – především průmyslové křídlo kritizuje. I zmíněné GDPR se líbilo málokomu a ve finále nakládání s osobními údaji výrazně zkultivovalo. Udržitelné finance nemusí být jen zbytečná regulace. Chtějí zlepšit svět, což je bohulibý cíl, a je škoda to brát jen jako něco nám vnuceného zvenčí.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz