Tereza Zavadilová: Bitcoin patří k životu
Největší a nejslavnější kryptoměna bitcoin slaví návrat ve velkém stylu. Nyní pokořila historický rekord, dostala se nad 70 tisíc dolarů, tedy na více než jeden a půl milionu korun. Návrat bitcoinu na scénu akceleroval od letošního podzimu, zhruba od doby, kdy už bylo jasné, že se globální inflaci podaří porazit a investoři vzali na milost i jiné rizikovější nákupy jako třeba akcie technologických firem, které nikdy neviděly zisk.
Party je zpátky, řeklo by se. A to přesto, že globální růst je stále dost křehký, hrozba recese úplně nezmizela a optimismus narušují válečné konflikty, dotýkající se nebezpečně blízko i západního světa.
Čtěte také
Bitcoin vznikl jako alternativní měna v prostředí technologických nadšenců a takzvaných anarchokapitalistů, lidí, co si chtějí ponechat co nejvíce soukromí mimo dohled státu a jeho regulace.
Zatímco tradiční peníze jsou řízeny vládou či centrální bankou, tedy z nějakého centra, kryptoměny jsou regulovány pouze dohodou mezi členy komunity, jsou z podstaty decentralizované. Jejich infrastrukturu zajišťuje takzvaný blockchain, řetězec počítačových záznamů neboli bloků, který de facto hlídá sám sebe.
Podle algoritmů sociálních sítí
A teď přišla velká změna. Americké regulační úřady povolily, že s bitcoinem mohou obchodovat i tradiční investiční firmy. První fond na bitcoin založil americký Black Rock, což je největší investiční společnost světa.
Čtěte také
Deset dalších fondů je již ve schvalovacím procesu a k tomu britské úřady povolily obchody s bitcoinovými dluhopisy. Za horečným růstem ceny bitcoinu v posledních měsících tak nejsou nadšenci z neregulovaného trhu, jako tomu bylo dříve, ale velkým dílem i lidé z konzervativních finančních domů.
Bitcoinu se otevřely dveře do velkého světa financí. Analytici se teď předhánějí v hodnoceních, že bitcoin už se stal plnohodnotným nástrojem, protože už přežil několik prudkých vrcholů a pádů. A současný růst je jen ilustrací toho, že v něm o peníze člověk nepřijde, protože i kdyby opět propadl, nakonec se zase vrátí zpátky a výše.
Pesimisté ale oponují, že bitcoin je stejné nic, jako byl dřív, závislé jen na emocích a momentální náladě. Kryptoměna není nic než shluk počítačových povelů, navíc zatěžuje planetu, protože jeho těžba je energeticky velmi náročná. Je to něco jako tulipánová horečka, která zachvátila Nizozemsko v 17. století, když obyčejný tulipán stál jako dům. Bitcoin stojí jako luxusní auto a množí se předpovědi, že cena sto tisíc dolarů za kus je na dohled.
Exprezident a možná budoucí hlava Spojených států Donald Trump prohlásil, že pokud se jím stane, nechá bitcoin a kryptoměny být. Nebude proti nim zasahovat. Když onehdá prodával fanouškům tenisky se značkou Trump, prý hodně lidí platilo bitcoinem. A to se mu líbilo.
Že je to absurdní? Ano, je. Ale znakem současné doby je to, že forma zválcovala obsah, dojem je důležitější než realita. Řada firem na burze nikdy nepředvedla zisk a miliardové ocenění má jen proto, že slibuje růžovou budoucnost. Tradiční peníze jsou z velké části také jen záznamy v počítačích bank. Lidé se rozhodují podle algoritmů sociálních sítí. Do téhle společnosti bitcoin přece patří. A klidně jako investice.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
