Tereza Zavadilová: A vítězem krize je – dolar
Růst cen, který zažívá globální ekonomika v posledních měsících, bezprecedentně ovlivňuje i finanční mapu. Svět byl v poslední dekádě zvyklý na měnovou velkorysost, tedy nízké úrokové sazby a vstřícný postoj bank k úvěrům a také technologickou inovaci, která v globalizovaném světě tlačila marže a ceny razantně dolů.
Vyspělý svět bojoval s hrozbou poklesu cen a peníze byly tak levné, že státy si půjčovaly se záporným úrokem. A lidé řešili, kam s penězi, aby jim přinesly aspoň procentíčko, což mělo za následek třeba prudký růst cen nemovitostí.
Čtěte také
Toto byla realita ještě před pár měsíci, ačkoli teď už to zní jako pohádka. Lidé a firmy už nehledají procentní výnosy, ale chtějí úspory schovat před inflací a obyčejné rodiny se strachují, jak zaplatí najednou astronomické účty za energie. Je doba hledání bezpečných přístavů. A vítězem je dolar.
Americká měna od začátku konfliktu na Ukrajině posílila proti většině hlavních měn. Proti euru za poslední rok o 15 procent a postupně se blíží paritě, na které byly obě největší měny vyspělého světa před 20 lety.
Silný dolar pomáhá centrální bance s krocením inflace, protože sice nahrává levnějším dovozům, ale chrání ekonomiku před globálním šokem cen energií a potravin. V jejich výrobě jsou Spojené státy jako největší světová ekonomika soběstačné a výhodou je to, že všechny hlavní komodity jsou obchodovány v dolarech. Je pak problém všech ostatních, když suroviny v jejich slábnoucí měně náhle zdraží.
Těžké časy a rychlé finanční inovace
Nyní, když Fed zvyšuje úrokové sazby, dostane atraktivita dolaru ještě další rozměr – kromě bezpečí bude pro investory znamenat i úrokový výnos. Ekonomové varují, že vysoké úrokové sazby na dolaru stáhnou peníze z méně rozvinutých zemí, které jsou už tak pod tlakem. Vyšší úroky na dolaru jsou ale problém i pro euro.
Čtěte také
Evropská centrální banka zatím zvyšování sazeb odolává. Dílem proto, že nechce podvazovat ekonomiku, dílem ze strachu před opakováním problémů na periferii Unie. Silně zadluženým státům jako Itálie či Řecko by se zvýšením úroků mohly razantně zdražit splátky úvěrů. Větší atraktivita dolaru bude tlakem na ECB na zvýšení sazeb – ostatně na to už nějakou dobu tlačí sever Evropy v čele s Německem, který na jedné straně trápí přehřátý trh práce a na druhé zdražení surovin a energií.
Jestli někdo čekal, že bezpečným přístavem se stane bitcoin, byl příliš velký optimista. Největší kryptoměna neslouží jako uchovatel hodnoty, protože je proti tradičním penězům stále příliš riziková. A postupovat velké riziko se moc nehodí do už tak těžkých časů.
Přístavem není ani zlato, ač to jeho prodejci rádi zdůrazňují. Cena zlata na burzách může růst, ale fyzického zlata se investor v případě potřeby rychle bez ztráty nezbaví, ani jím nezaplatí. Bezpečí neskýtají ani čínské peníze, ačkoli i ty měly ambici stát se rezervní měnou pro část světa, kde nedominují Spojené státy. I firmy a centrální banky rozvojových zemí teď dávají přednost dolaru.
Někteří ekonomové už varují, že žádný růst netrvá věčně a i aktuální růstová epizoda americké měny se chýlí ke konci. Známý akademik a finanční historik Niall Ferguson říká, že těžké časy jako pandemie a válka v historii vždy vedly k rychlým finančním inovacím – třeba ke vzniku papírových peněz, dluhopisů či rezerv centrálních bank.
Další očekávanou finanční inovací má být rozvoj digitálních měn a plateb. Mimo Asii je nyní centrem těchto inovací právě Amerika, takže podle Fergusona i na tomto dlouhodobě vydělá její měna, bezpečný přístav dolar.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
