Tereza Zavadilová: Věštci z centrálních bank
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok se o víkendu v diskusním pořadu České televize na bankéře celkem nezvykle rozvášnil. Uvedl, že současná vysoká inflace se projeví na dramatickém snížení českého hospodářského růstu. Hrozí ekonomická recese a růst HDP prý může spadnout až k nule. Propadnou reálné mzdy a životní úroveň se sníží nejvíce za 30 let.
To je celkem odvážné tvrzení od člověka, který řídí instituci, která má na měnové i ekonomické kondici země lví podíl.
Politici – v posledních letech už bohužel unisono napříč celým politickým spektrem – opakují, že existence české měny je pro tuzemsko velmi výhodná právě proto, že v krizových časech umožňuje vyšší flexibilitu než euro.
Čtěte také
V tuto chvíli to tak tedy úplně nevypadá. Evropská unie také trpí popandemickým růstem cen.
Ale výsledek je ten, že česká inflace je skoro dvojnásobná a přitom místní centrální banka prudce zvedla úrokové sazby až na čtyři a půl procenta. Takže lidé, podniky i stát mají dražší úvěry, přesto inflace podle Rusnoka poroste až k 14 procentům. Aby podpořila českou korunu, slábnoucí kvůli tomu, že nás zahraniční investoři považují za nestabilní východní Evropu, musí ČNB intervenovat.
Centrální banka na přelomu roku zdůrazňovala, že musí bojovat proti inflačním očekáváním, která jsou tím, co roztáčí inflaci. Lidé čekají, že bude draho, a tak se podle toho chovají – říkají si v práci o více peněz a obchodníci preventivně zdražují. Nynější varování před velkým pádem životní úrovně může mít podobný efekt. Lidé, už tak vystrašení z toho, že je válka nedaleko nich, budou šetřit a ekonomika se doopravdy zastaví.
Guvernér střílel od boku
Zcela jinak vyznělo vyjádření šéfky evropské centrální banky Christine Lagardeové. Evropská centrální banka navzdory válce na Ukrajině nadále počítá s růstem ekonomiky eurozóny letos i v následujících dvou letech.
Čtěte také
Lagardeová připustila, že válka bude tlumit hospodářský růst a tlačit vzhůru inflaci, odmítla však obavy z toho, že eurozóna vstoupí do stagflace, tedy do éry s malým či žádným hospodářským růstem provázeným vysokou inflací.
Tedy to, co hrozí v Česku. Banka počítá s růstem ekonomiky eurozóny i ve svém pesimistickém scénáři, který zahrnuje delší trvání války i bojkot ruských dodávek plynu a ropy.
Být guvernérem i členem bankovní rady je v Česku vysoce politická funkce. Členy nejvyššího orgánu centrální banky jmenuje prezident a nepotřebuje k tomu ani souhlas parlamentu.
Ovšem ani přesto nebývají centrální bankéři veřejně příliš často kritizováni, a to i když činí pochybná rozhodnutí nebo úplně míjí vlastní prognózy. S trochou nadsázky je to dáno specifičností českého trhu.
Mediálně nejznámějšími komentátory ekonomického dění jsou totiž analytici komerčních bank. A jejich zaměstnavatelé jsou regulováni centrální bankou, tudíž existuje nepsané pravidlo, že se do ní nestřílí. A stát se členem bankovní rady je pro analytiky vytouženým vrcholem kariéry. Holt bližší košile než kabát.
Česká národní banka od začátku války na Ukrajině oficiálně svou prognózu růstu HDP ještě nepřepočítala. Začátkem roku předpovídala růst tři procenta.
Guvernér tedy zatím trošku střílel od boku a otázkou je proč. Možná si – ač by to bylo alibistické – připravuje půdu pro další nestandardní kroky, pokud se situace zhorší. Jenže sýčkování a strašení lidí nic jiného nepřinese. To je podstata v ekonomii velmi dobře známého pojmu sebenaplňujícího se proroctví.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
