Teplomilné bakterie v arktickém oceánu
Sedimenty ze dna arktického oceánu jsou posledním místem, na kterém by člověk čekal teplomilné bakterie. Přesto se zde vyskytují ve velkém množství.
Biologové z kanadské University of Calgary studovali sedimenty vytěžené ze dna oceánu nedaleko norského ostrova Západní Špicberk a narazili přitom na velké množství bakteriálních spór. Spóry představují klidové stádium, ve kterém mohou bakterie dlouhou dobu přečkávat i velmi nepříznivé životní podmínky. Genetická analýza ukázala, že bakterie ze dna arktického oceánu jsou podobné thermofilním druhům, které žijí v blízkosti ropných ložisek.
Otázkou teď je, odkud se arktické bakterie vlastně berou. Podle biologů nejsou jen teplomilné, ale také anaerobní a pocházejí z bezkyslíkatého prostředí. Vhodné životní podmínky by jim v Arktidě mohly poskytovat buď hydrotermální komíny, kterými uniká horká voda, nebo ložiska stlačené ropy. Z nich by bakterie mohly unikat do mořské vody. Pokud se potvrdí druhá možnost, mohl by výskyt spór teplomilných bakterií odhalit dosud neznámá ložiska, která by se dala využít k těžbě ropy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka