Temný scénář klimatologů: Zapomeňte na New York, Berlín nebo Šanghaj
Pokud bychom spálili všechna fosilní paliva na planetě, její ledové příkrovy by zmizely. To by zapříčinilo masivní zvednutí hladiny moří s fatálními důsledky pro lidskou civilizaci.
Podle nové studie postupimského Institutu pro výzkum klimatu, by při spálení všech fosilních paliv globální teplota vzrostla v průměru o 12 stupňů Celsia a roztála by celá antarktická ledová pokrývka, a také led pokrývající Grónsko.
„Změna teplot by samozřejmě nenastala ze dne na den. Ale jedno víme už teď, chování lidí může zcela proměnit náš svět, jak jej dnes známe. K horšímu“, říká Ricarda Winkelmanová hlavní autorka studie, z níž hojně citují nejen německá média.
Jako důsledek kolapsu antarktické ledové vrstvy by mořská hladina stoupala ročně o tři centimetry, a pokud by zmizel veškerý led, bude dle studie o 58 metrů vyšší než dnes.
Nejdříve budou zasaženy Evropa a Asie. Nizozemsko bude kompletně zaplaveno. Města jako jsou Hamburg a Berlín zmizí z povrchu zemského. Německé pobřeží se posune až o čtyři stovky kilometrů na jih.
Například kanceláře stanice Deustche Welle v Berlíně se ocitnou pod vodou, takže všichni, kdo zde budou pracovat, čeká přesun do centrály v Bonnu. „S pěkným bonusem, budeme mít výhled na Severní moře,“ podotýká v ironickém tónu sever zmíněné stanice.
Z Dánska zbude jen ostrov. Benátky, i přes svá současná sofistikovaná a velmi nákladná protipovodňová opatření, pohřbí mořské vlny navždy. Vědci předpokládají, že vedle Evropy je nejohroženějším kontinentem také Asie, kde by bylo zasaženo nejvíce lidí.
Zcela pod vodou by se ocitl Bangladéš se 180 miliony obyvatel, stejný osud by čekal Singapur, Hong Kong, Šanghaj a Peking.
„Pokud chceme zachovat města, jako jsou Tokio, Kalkata, Hamburg nebo New York, musíme zabránit tání ledového příkrovu východní Antarktidy,“ varuje spoluautor studie, klimatolog Andres Levermann.
„A to se dá učinit pouze rázným zastavením vypouštění skleníkových plynů, tedy nekompromisním omezením používání fosilních paliv.“
Pokud globální oteplování zůstane na současném zvýšení o dva stupně Celsia, hladina moří se zvedne zhruba o metr, což je podle autorů studie ještě zvládnutelné.
Ale i tak, ostrovní státy, jako jsou například Maledivy a Tuvalu, zcela zaniknou. V prosinci se v Paříži sejdou na dlouho očekávané konferenci OSN zástupci 194 zemí.
Mnozí z nich doufají, že se jim podaří dosáhnout celosvětové dohody o ochraně klimatu. Ale žádný z dosud publikovaných návrhů nedokáže zastavit současné zvyšování teplot.
Takže bez ohledu na výsledek konference, všichni, kdo teď žijí na planetě Zemi, pocítí - a nakonec již pociťují - první důsledky klimatických změn, ať už jako extrémní sucha, ostré výkyvy teplot nebo stále ničivější bouře.
Ale pro naše potomky by situace mohla být mnohem horší. Pokud teploty nadále porostou, ledová vrstva jižního pólu zkolabuje. Potrvá to pár tisíc let, a led roztaje zcela - uzavírá Deutsche Welle.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
