Téměř polovina Rusů netuší, co se stalo v srpnu 1968

„Šetření potvrdilo, že v uvažování lidí znovu ožívá brežněvovská propaganda a stereotypy ze sovětských časů,“ řekl listu Lev Gudkov z Levadova centra, které oficiální výsledky zveřejnilov pondělí. 

Více než pětina dotázaných vidí za událostmi takzvaného Pražského jara „podvratnou činnost západních zemí“. Ty se prý snažily vyrvat Československo ze svazku východního bloku.

Média raději mlčí

Britské noviny podotýkají, že ačkoli vpád Varšavské smlouvy zásadně ovlivnil sovětskou image v Evropě, v Rusku se mu dnes nikdo nevěnuje a rozhlas i televize k tématu raději mlčí. „Obecně řečeno se politici nechtějí výročím vůbec zabývat,“ míní Andrej Kolesnikov z moskevského Carnegieho střediska. 

V Rusku místo toho sílí nostalgie po sovětských časech. Komunistická éra je dnes spojována především s heroickou porážkou nacistického Německa a nabytím statusu supervelmoci. Méně slavné etapy sovětských dějin se ale vytěsňují do zapomnění, případně se interpretují nově, často s nádechem konspiračních teorií.

V Rusku místo povědomí o násilnostech sílí nostalgie po sovětských časech|foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Ačkoli vpád tří set tisíc vojáků Varšavské smlouvy zaplatilo životem více než osmdesát lidí, v Rusku se události Pražského jara vytlačují z kolektivní paměti. Na 36 procent respondentů dnes považuje vyslání tanků do Československa za „správný krok“. A 45 procent neumělo říci, zda to bylo správně nebo špatně. V roce 2003 bylo váhajících 34 procent, připomíná Guardian.

Deset procent mladých Rusů ví, co se stalo

Podle Levadova centra ve věkové skupině od 18 do 35 let ví o Pražském jaru jen deset procent Rusů. „Mladí nevědí a nechtějí vědět, co se tehdy stalo,“ říká sociolog Gudkov. Šetření rezonuje i s dalšími převládajícími názory Rusů na geostrategické otázky, například na anexi Krymu. „Je to projev hromadně-amorální velmocenské mentality. Ta vyrůstá z obrození ruského imperialismu za Putinovy éry a vede k otevřené podpoře anexe Krymu,“ dodává Lev Gudkov.

Jen asi čtvrtina účastníků průzkumu někdy slyšela o osmi protestujících, kteří vyšli v srpnu 1968 na Rudé náměstí. Nesli například hesla, že Sovětský svaz ztrácí své nejlepší přátele. Následující roky pak strávili v pracovních táborech či psychiatrických léčebnách.

„V zájmu státu je zcela zamlžit skutečný obsah tehdejších historických událostí. V této optice jsou dějiny Ruska dějinami státníků a vojáků, nikoli občanů,“ přidává postřeh analytik Kolesnikov. Podle Guardianu interpretaci „osmašedesátého“ také komplikuje šíření konspiračních hledisek.

Agresivní obhajoba televizních filmařů

Před třemi lety ruská státní televize odvysílala dokument, který hájil invazi natolik agresivně, že si to vyžádalo protest českého ministerstva zahraničí. V pořadu opakovaně zaznívala nepotvrzené informace o skladech zbraní údajné kontrarevoluce, které prý se invazním vojskům podařilo objevit.

Na jednadvacet procent dotázaných Rusů dnes vidí za Pražským jarem spiknutí Západu a 23 procent události považuje za pokus antisovětských politiků provést v Československu převrat. Jen 18 procent Rusů události považuje za pokus setřást režim vnucený zemi Sovětským svazem. Před deseti lety tentýž názor zastávalo 31 procent respondentů, dodává deník Guardian.