Tasmánského tygra vyhubili pouze lidé
Na vyhynutí ikonického vakovlka se nepodílela žádná epidemie neznámé choroby. Podle nové studie jsou za něj zodpovědní pouze lidé.
Dravý vačnatec vakovlk (Thylacinus cynocephalus) je známý také jako tasmánský tygr. Na australské pevnině se stal velmi vzácným nebo vyhynul ještě před příchodem Evropanů. V Tasmánii však přežíval déle a v roce 1803, kdy vznikla kolonie, se vyskytoval na většině území. Naneštěstí byl evropskými osadníky považován za škůdce ovčích stád a intenzivně loven. Lov vakovlků podněcovala i vláda, které v letech 1886 až 1909 vyplatila odměny za víc než 2000 zabitých jedinců. Poté, co vyplácení odměn skončilo, žila už jen hrstka zvířat. Poslední jedinec ve volné přírodě byl odchycen v roce 1933.
Někteří lidé nicméně nevěří, že jediným důvodem vyhubení vakovlka byl lov a předpokládají, že se na něm podílel ještě další faktor – epidemie neznámého onemocnění. Výzkumníci z Adelaidské univerzity tuto teorii zkoumali analýzou životaschopnosti populace (population viability analysis, PVA). Tento matematický model se používá k hodnocení rizika vyhynutí druhů a návrhům ochranářské strategie. V případě vakovlka na něm vědci simulovali přímý dopad lovu a ztráty životního prostředí, ale také nepřímý efekt, který měla lidská činnost na klokany, kteří byli hlavní kořistí vakovlků. To je neobvyklé, protože PVA tradičně nepočítá s mezidruhovými interakcemi.
A jak modelování dopadlo? Vědci dokázali nasimulovat vyhynutí vakovlka v Tasmánii bez účasti jakékoli nemoci a pozorovali i prudký pokles populace, k němuž došlo po roce 1905. Podpořili tak teorii, že na záhubu největšího dravého vačnatce bohatě stačila evropská kolonizace a její následky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
