Tančící vodní řasy

23. duben 2009

V přírodě tančí nejen ptáci či štíři při svých námluvách - hned dva typy "tance" zvládnou i vodní řasy.

Váleč koulivý (Volvox globator) je zelená sladkovodní řasa, která se udává jako modelový příklad vzniku mnohobuněčných živočichů. Váleči žijí v kulovitých koloniích zvaných cenobia, které drží pohromadě želatinózní hmota vylučovaná buňkami. Jednotlivé buňky kolonie přijímají specializovanou úlohu. Například na povrchu koule najdeme buňky opatřené dvojicí bičíků, které zajišťují pohyb celé kolonie. Biologové z Cambridgeské univerzity si nyní všimli zvláštního jevu, který nastává ve chvíli, kdy kolonie válečů vystoupají do blízkosti vodní hladiny.

Pokud se u hladiny dvě kolonie válečů přiblíží na krátkou vzdálenost, mohou zaujmout dva typy formace. Při první z nich obě kolonie krouží kolem sebe způsobem, který biologům podle článku na webových stránkách časopisu New Scientist připomněl taneční hodiny, na kterých se učili waltz. Kromě waltzu ovšem řasy zvládnou i další typ tance - menuet, při kterém jejich kolonie oscilují dopředu a dozadu, jako by je spojoval gumový pásek. Matematická analýza pohybu řas ukázala, že za zvláštním jevem stojí neobvyklé chování vody blízko povrchu vodní nádrže.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.