Tančící vodní řasy

23. duben 2009

V přírodě tančí nejen ptáci či štíři při svých námluvách - hned dva typy "tance" zvládnou i vodní řasy.

Váleč koulivý (Volvox globator) je zelená sladkovodní řasa, která se udává jako modelový příklad vzniku mnohobuněčných živočichů. Váleči žijí v kulovitých koloniích zvaných cenobia, které drží pohromadě želatinózní hmota vylučovaná buňkami. Jednotlivé buňky kolonie přijímají specializovanou úlohu. Například na povrchu koule najdeme buňky opatřené dvojicí bičíků, které zajišťují pohyb celé kolonie. Biologové z Cambridgeské univerzity si nyní všimli zvláštního jevu, který nastává ve chvíli, kdy kolonie válečů vystoupají do blízkosti vodní hladiny.

Pokud se u hladiny dvě kolonie válečů přiblíží na krátkou vzdálenost, mohou zaujmout dva typy formace. Při první z nich obě kolonie krouží kolem sebe způsobem, který biologům podle článku na webových stránkách časopisu New Scientist připomněl taneční hodiny, na kterých se učili waltz. Kromě waltzu ovšem řasy zvládnou i další typ tance - menuet, při kterém jejich kolonie oscilují dopředu a dozadu, jako by je spojoval gumový pásek. Matematická analýza pohybu řas ukázala, že za zvláštním jevem stojí neobvyklé chování vody blízko povrchu vodní nádrže.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.