Taliban bohatne na výrobě heroinu a morfia. Konec války je tak v nedohlednu

Dnes ale americké a afghánské úřady odhadují, že se polovina nebo možná i více z celkového objemu opia zpracovává přímo v zemi na heroin a morfium různé kvality, píše americký deník New York Times.

Nebýt drog je po válce

Hotová droga se na rozdíl od surového opia snáz pašuje na Západ a značně zvyšuje zisky Tálibánu. Výnos z obchodu s narkotiky činí podle amerických a afghánských úřadů 60 procent příjmů této teroristické organizace. „Bez drog by tahle válka už dávno skončila,“ prohlásil nedávno afghánský prezident Ašraf Ghaní a dodal: „Heroin je důležitým motorem války.“ Nový obrat v drogové strategii Tálibánu proto přidělává mnohým vrásky a oddaluje konec války.

Podle afghánského náměstka ministra zahraničí využili povstalci rostoucí nejistotu posledních dvou let, aby zřídili více laboratoří na výrobu drog a přesunuli je blíž k opiovým polím. Podle úřadů bylo v zemi v loňském roce odhadem 400 až 500 laboratoří na výrobu narkotik, a to převážně na územích kontrolovaných Tálibánem. Zničit se podařilo asi stovku z nich. Jenže varny Tálibánu jsou velmi jednoduché a vznikají v improvizovaných podmínkách. Díky tomu mohou vyrůst kdekoliv prakticky ze dne na den.

Opiová ekonomika v Afghánistánu vzrostla jen za loňský rok o 3 miliardy dolarů. Podle Úřadu pro drogy a kriminalitu OSN tvoří 16 procent hrubého domácího produktu země. Nárůst této částky také znamená, že Tálibán získal větší podíl na 60 miliardách dolarů, což je podle odhadů suma, za kterou se každoročně prodá úroda afghánského opia na globálním trhu.

A poptávka v Evropě i Severní Americe je stále vysoká. Devadesát procent heroinu na kanadských ulicích, o něco méně pak v Británii, pochází právě z Afghánistánu, uvádí afghánské ministerstvo zahraničí.

I když opium představuje závažný problém, americký prezident Donald Trump se mu ve své nové strategii vedení afghánské války příliš nevěnuje, připomínají newyorské Timesy.

Přitom jeho potírání vyžaduje komplexní přístup. Na obchodu s opiem se často podílí i samotné policejní složky a penězi pak zásobují korupční síť uvnitř afghánské vlády, a to jak na lokální, tak na celonárodní úrovni.

Rekordní sklizeň

Pokus zastavit vývoz drog z Afghánistánu na Západ, a tím i příliv peněz do pokladny Tálibánu, tak leží podle amerického listu na bedrech malé policejní jednotky o několika stovkách členů. Za její výcvik zodpovídají americké speciální jednotky. „Boj proti terorismu a narkotikům musíme řešit ruku v ruce. Jsou to spojené nádoby,“ říká Džavíd Káim, náměstek afghánského ministra pro boj proti narkotikům.

Razie jsou málokdy účinné. Podezřelí často utečou, jakmile zaslechnou někoho přijíždět. Zátahy mnohdy trvají jen chvíli. Výsledkem je zdokumentování varny a spálení nalezených drog a vybavení k jejich výrobě. O tom, že se opium nově zpracovává hned na území Afghánistánu, existují podle úřadů i další důkazy. Kromě množství zabavených drog tomu prý nasvědčují i data o chemikáliích na jejich výrobu, píše americký deník.

Americký a afghánský voják na hlídce|foto: CC0 Public domain

V minulých letech bylo množství zabaveného opia asi pětkrát větší než morfia a heroinu. Např. v roce 2015 úřady zajistily asi 30 tun opia a pouze šestinové množství heroinu a morfia. V roce 2017 se čísla obrátila. Zadržený objem morfia a heroinu dvojnásobně převýšil zkonfiskované opium.

Sklizeň máku byla v letošním roce rekordní, a třebaže to zní absurdně, bezpečnostní složky mnohdy nedokázaly na pole s mákem ani vstoupit. Náměstek Káim upozorňuje na jedno z úskalí, se kterým se letos zásahové jednotky potýkaly. Tálibán kolem polí ukryl nášlapné miny. Než mohli dělníci pole zničit, bylo potřeba okolí vyčistit od výbušnin. „Vypadalo to, jako by se na polích rozpoutala válka a zuřila tam každý den,“ uzavírá Káim pro americký list New York Times.