Tajné chodby pod Římem zmapovány
Ulicím a budovám Říma hrozí zhroucení do prázdných podzemích prostor, které tu po sobě zanechali první stavitelé města.
Bludiště chodeb a komor v podzemí zdědila italská metropole z dob počátků svého budování. O jejich existenci se ví, ale jejich skutečný rozsah nebyl znám. Jen v roce 2011 se na území Říma propadly dávné chodby na 44 místech . O rok později vzrostl počet podobných nehod na 77 a na sklonu roku 2013 bylo evidováno již 83 případů, kdy se do prostor v podzemí propadly ulice nebo části budov.
Řím stojí na sopečných tufech. Tyto horniny se dají snadno opracovávat a už v antických dobách byly masově těženy a využívány pro stavební účely. Podobně byl těžen i méně zpevněný sopečný popel, který sloužil jako jedna ze základních přísad do věhlasného římského betonu. Těžbou vznikly v podzemí rozsáhlé prázdné komory propojené hustou sítí chodeb. Původně se těžil tuf a popel mimo město. Jak se ale Řím rozrůstal, začaly vznikat stavby i nad vytěženými oblastmi. Římané si to uvědomovali. Chodby tesali co nejužší, aby jejich stropy bez problémů unesly stavby na povrchu.
Proti stabilitě římských ulic a domů však pracují dva faktory. Prvním jsou přírodní živly. Stěny chodeb poměrně rychle zvětrávají a ztrácejí na pevnosti. Ještě vážnější problém představovala těžba v pozdějších letech. Komory po vytěžené hornině se rozrůstaly a pro snazší přístup do míst těžby byly mnohde rozšířeny i chodby.
Těžba pod městem skončila a obyvatelé Říma začali využívat podzemní prostory pro jiné účely. Pěstovali v nich například žampióny. Za druhé světové války sloužily při náletech na město jako kryty. Postupem času ale upadala znalost labyrintu chodeb a komor pod městem v zapomnění.
Italští geofyzikové nyní podnikli rozsáhlou akci na zmapování tunelů pod Římem. Stabilitu nejprve prozkoumali trojrozměrným laserovým skenerem. Když se ujistili, že jim v podzemí nehrozí nebezpečí, mohli začít s vlastním mapováním, pří kterém prolézali celým podzemním labyrintem. Mapování odhalilo četné praskliny či díry ve stropech chodeb a komor. Někde se stropy dokonce zřítily a ulice a budovy tu stojí jen na tenké „slupce“ horniny, která hrozí kdykoli prolomením.
„V těchto místech slyšíte v podzemí dokonce hlasy lidí, kteří chodí městem nad vaší hlavou,“ říká vedoucí projektu Giuseppina Kysar Mattiettiová z George Mason University, která spolupracovala při mapování římského podzemí s kolegy z italského speleoarcheologického centra Sotterranei di Roma. „A máte jen jednu jistotu. Narušení chodeb a komor se nezmenší. Bude jen a jen narůstat.“
Nejhorší je situace na jihovýchodě města, kde je systém chodeb a komor nejhustší a také narušení horniny silně pokročilo. V nejohroženějších místech už proběhly sanační práce a prázdné prostory v podzemí byly kompletně vyplněny betonem. I to je novinka, protože v minulosti se lidé často omezili na to, že „zalepili“ díru na propadlém místě a příčinu kolapsu neodstranili. Chatrná hornina pak „tikala“ pod nohama Římanů jako časovaná bomba.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
