Tajemný Madagaskar
Pokud nějaký stát ovlivnila poměrně záhadná migrace, je to určitě Madagaskar. První obyvetelé se sem z Indonésie vydali tisíce kilometrů přes Indický oceán na dvojitých kánoích.
Asi před dvěma tisíci lety se tak k pobřeží černého kontinentu přenesla staroasijská kultura s původními zvyky, která se s africkými a jinými prvky promíchala až později. Dnešní úřední jazyk, malgaština, je i po staletích od migrace stále dost příbuzný indonéskému jazyku malay, původní zvyky se ale změnily díky postupné migraci bantuských kmenů z afrického vnitrozemí. Ty se však do zdejší společnosti plně asimilovaly. Arabští námořníci a obchodníci pak svůj první sultanát na Madagaskaru založili v 11. století. Se snahou rozšířit na ostrově islám ale tolik úspěšní nebyli, protože se pohybovali jenom kolem pobřeží.
Úspěšnější byli až první Evropané. Portugalští námořníci území objevili už okolo roku 1500. Mnoho původních obyvatel taky obrátili na křesťanstí Francouzi. Na severozápad od země se nachází Komory a Mayotte, které dodnes patří Francii, a několik set kilometrů na východ leží v oceánu leží taky francouzský ostrov Réunion. Stejně jako na Madagaskaru se tam všude dařilo a daří pěstování drahé koření, kvůli čemuž v dějinách proběhlo mnoho bitev i válek. V 17. a 18. století tak pobřeží ostrova ovládli po mamonu lačnící piráti.
Malgašské náčelníky z vnitrozemí to donutilo vytvořit pevnější státní útvary a většinu ostrova si tak v 19. století podrobilo království Merina z úrodné náhorní plošiny. Roku 1885 byl ale nakonec vyhlášen francouzský protektorát. Už dávno předtím vytvářeli Francouzi celé oblasti rozsáhlých plantáží a za deset let ovládli ostrov úplně. Proto se stal Madagaskar bohatou frncouzskou kolonií. Země ale po roce 1960 získala nezávislost. O 15 let později se kvůli politickým problémům dostal na čtvrtém největším ostrově světa k moci socialistický režim. Vláda znárodnila mnoho obchodů, farem a plantáží, hlavně těch, které vlastnili cizinci. Běloši tak z nutnosti migrovali po tisících z pobřeží i z náhorní plošiny většinou do Evropy a USA, výjimečně do Afriky.
Stávky v roce 1991 ale přinutily tyranský systém, aby přijal demokratickou ústavu. V 90. letech tak svobodné volby přivedly k moci novou vládu, která se víc otevřela světu i cizímu kapitálu. Současný rozvoj je ale jen postupný, protože se místní lidé drží vlastního způsobu života. Stále se věnují hlavně zemědělství, pěstují cenné koření jako pepř, vanilku a hřebíček, ale hlavně i u nás vyhlášenou kávu. Pro Madagaskar je taky důležité, že ho od Afriky odděluje 400 km Mosambického průlivu. I proto má jeho kultura a lidé, stejně jako flóra a fauna, s tou africkou málo společného. Čtyři pětiny organismů jsou vázány pouze na tento ostrov, třeba 20 druhů lemurů, ale chybí tu například i dravé šelmy. Díky biologům tak byl mezi prvními oblastmi na světě, které budovaly systém chráněných území ( v roce 1927 jich bylo osm ). Dnešní síť zahrnuje 50 oblastí, které pokrývají 1,7 milionu hektarů.
Úředním jazykem zůstává spolu s mapgaštinou i frncouzština. Dvacet kmenových skupin Malgašů má výrazné malajské rysy, které se spojily s těmi černošskými. Z poloviny tu převládá domorodé náboženství, křesťanů jsou dvě pětiny, muslimové často arabského původu ( 7% ) žijí hlavně na severozápadním pobřeží. I kvůli málo vyspělému průmyslu je země ekonomicky v poslední čtvrtině států světa, Malgaši ale za prací na jiná místa Afriky emigrují kupodivu docela málo. Na druhé straně se kvůli mnoha partyzánským bojům po roce 1975 zastavila kdysi rozsáhlá turistika ze zemí Západu.
Tajuplný Madagaskar však přitahuje svou přírodou a je tak pro mnoho dobrodruhů magnetem znovu i dnes, jihozápad země patří k vědecky nejméně probádaným územím světa, chybí mu ale schopnost prosadit se. Díky slabší migraci je jasné, že místní lidé jsou tu spokojení, i když je určitě přitahuje otevřenost turistických možností. Exotická země má tak zajímavých předpokladů hodně a záleží jen na tom, jak se využijí.
Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
