Tajemný hrad Temelín?

9. červen 2004

Naše členství v unii se měří teprve na týdny, ale už se zřetelně ukazuje, kde budeme mít zřejmě ten nejvážnější deficit: spočívá v setrvalé neochotě zdejších institucí poskytovat informace vstřícným způsobem a chápat kontroly nikoli jako buzeraci, nýbrž jako pozitivní šanci. Když v neděli unikly v temelínské jaderné elektrárně tři tisíce litrů radioaktivní vody do speciální kanalizace, měla se o závadě - byť by byla z bezpečnostního hlediska "bezvýznamná", jak tvrdí SUJB- prostě ihned dozvědět veřejnost. Stačilo vydat, jako to Temelín v minulých 64. případech už mnohokrát udělal, okamžitě tiskovou zprávu s vyjádřením odborníků.

Místo toho se všichni, včetně starostů okolních vesnic, dozvěděli o tomto případu až v pondělí večer prostřednictvím médií, která se odvolávala na zmocněnce hornorakouské vlády Pavlovce. Ten se o celé věci, alespoň podle zpráv v německém tisku, měl neoficiálně dozvědět přímo z Temelína. Tuto verzi ovšem vehementně popírá mluvčí SUJB Pavel Pittermann. Podle jeho slov byli rakouští sousedé informováni za 24 hodin, i když by podle dohodnutého nadstandardního informačního mechanismu měla česká strana na sdělení tohoto -údajně naprosto neškodného- kalibru času třikrát víc. I Vídeň už prý celou záležitost uvedla na pravou míru a apelovala na rakouské politiky, aby kauzu nezneužívali ve vrcholícím volebním boji.

Zprávy o nehodě v Temelíně ovšem mezitím alarmovaly Evropskou komisi natolik, že vyslala do Prahy své inspektory. Ti se na SUJB seznámili s příslušnými doklady, nicméně se však odjeli do Temelína ještě přesvědčit na vlastní oči, zda všechno bylo opravdu tak nepodstatné, jak tvrdí čeští experti na jadernou energii. Česká strana si to zřejmě vyložila jako svého druhu nepřátelský akt: SUJB se hodlá proti postupu EK důrazně ohradit, protože prý pro něj neexistuje žádný podklad ani precedent.Když například nedávno uniklo desetkrát větší množství radioaktivní vody v německé jaderné elektrárně Philipsburg a část jí dokonce skončila v řece, EK nic neprověřovala. Do Prahy se ale rozhodla vyslat inspekci, o čemž se pracovníci SUJB prý dozvěděli až z tisku.

Faktem je, že energetika je skutečně v EU zatím pořád ještě v kompetenci národních vlád. Návrh evropské ústavy, který leží na stole a podle optimistických předpokladů by mohl být na červnovém summitu EU schválen, však už předpokládá, že by se tato oblast přesunula do úseku tzv. "sdílených kompetencí", což znamená, že by se některé aspekty energetické politiky řešily v Bruselu. Jaderná energetika by k nim měla patřit už proto, že dopady eventuálních havárií - jak jsme to viděli v Černobylu- ignorují hranice. Rakouská strana podmiňovala svůj souhlas se vstupem ČR do EU dlouho požadavkem, aby Temelín splnil bezpečnostní standardy na úrovni EU. Potíž byla v tom, že oficiálně nic takového neexistuje. Členské státy jsou pouze v rámci smlouvy Euratom z roku 1957 povinny dodržovat bezpečnostní standardy, které si samy stanoví. Praha se hájila poukazem na to, že výstavba Temelína byla pravidelně kontrolována Mezinárodním úřadem pro jadernou bezpečnost. Brusel mohl spor stěží rozsoudit, protože přístup EU k jaderné energii je rozpolcený. Zatímco Německo ohlásilo výstup z jaderné energie, pracují v Británii staré jaderné elektrárny, které nemají ani ochranný plášť.  ujednocení bezpečnostních norem v rámci Evropy se od roku 1999 snažila organizace se zkratkou WENRA, západoevropská asociace těch členských zemí EU, které vlastní jaderné reaktory. Šlo o Belgii, Finsko, Francii, Německo, Itálii, Holandsko, Španělsko, Švédsko a Velkou Británii. Kromě nich se členem stalo rovněž Švýcarsko.  Cílem organizace bylo najít jednotný přístup k otázkám jaderné bezpečnosti a k regulační problematice. Z tohoto důvodu byla v minulosti věnována obzvláštní pozornost i zemím, které usilovaly o členství v EU. Z průběžných zmínek o Temelínu bylo zřejmé, že západoevropští odborníci považovali dlouho Českem poskytované informace za nedostatečné: "Vzhledem ke komplexnosti častých stavebních změn, dlouhému období výstavby a nezbytnosti integrovat technologie rozdílného původu, bude zapotřebí velkého úsilí, aby byl uspokojivý bezpečnostní standard zajištěn", stojí v jednom ze starších materiálů organizace WENRA.

Temelín sice od té doby podnikl osvětovou ofenzívu a snažil se nedostatek transparentnosti odstranit. Jak se ale opět ukázalo, informační mechanismy samy o sobě ještě důvěru nenastolí. Její vybudování bude trvat mnohem déle a každé zaváhání při odkrývání karet se vymstí. Produktivnější by teď určitě bylo nechápat vyslání evropských inspektorů jako příkoří, nýbrž je naopak srdečně přivítat. Je-li v Temelínu všechno v pořádku, jak tvrdí předsedkyně SUJB Dana Drábová, pak to přece mohou jenom potvrdit.

Spustit audio