Švýcarsko vstoupilo do Schengenu

Výjimku zatím budou tvořit švýcarská letiště, kde plné uplatnění smlouvy bude účinné až od 29. března příštího roku. Zatím bude zde platit přechodná fáze, při které budou kontrolovány u cestujících pasy. Dnešní "Neue Zürcher Zeitung" zdůrazňuje, že Švýcarsko přistoupilo jako asociovaný člen k dohodě za předpokladu, že na vnější hranici schengenského prostoru se zlepší bezpečnostní podmínky. K tomu budou patřit zostřené hraniční kontroly s Ruskem, Běloruskem, Ukrajinou, ale i u středozemních zemí Španělska, Francie, Itálie a Řecka.

Dále pak se zlepší policejní spolupráce prostřednictvím vyhledávacího systému SIS a vybudování právní pomoci a společného postupu při vydávání víz na tříměsíční krátkodobé pobyty. Se zavedením tzv. schengenského víza se v prvé řadě nemění ani tak postavení švýcarských státních občanů, ale postavení třetích států, které spadají pod tuto povinnost. Pro ty, kteří mají povolení pobývat ve Švýcarsku, se otevírá schengenský prostor jako pro jeho státní občany. Nepotřebují sice vízum, ale musí mít vedle potvrzení svého domovského práva ve Švýcarska též pas pro cestu po "Evropě bez hranic".

Velké ulehčení budou mít i vízem povinné osoby, které budou chtít navštívit Švýcarsko a kteroukoliv zemi schengenského prostoru, ať již jako turisté nebo obchodníci. Do včerejšího dne musely mít k schengenskému vízu dodatečně ještě švýcarské. Výjimku měli pouze občané Bahrajnu, Kataru, Kuvajtu, Omanu, Saudské Arábie, Thajska, Tajvanu a Spojených arabských emirátů. Hůře však na tom budou ty osoby z třetích zemí, které nyní budou muset mít v rámci prostoru vstupní víza. Na příklad bude se to týkat Brazilce, který má povolení sice žít ve Spojených státech a nyní bude muset mít schengenské vízum. Stejně jako státní občané těch zemí, které měly zvláštní dohody se Švýcarskem jako Jihoafričané.

Zvláštní situace nastala na hranicích Lichtenštejnského vévodství, protože tento 35 tisícový státeček zatím nepatří do schengenského prostoru . Podle dnešního "Lichtenschteiner Volksblatt" se sešli představitelé tamní vlády se švýcarskými policejními orgány, aby zabezpečili hraniční spolupráci v příštích týdnech. Vzhledem k tomu, že se k společnému prostoru zřejmě připojí až koncem příštího roku, budou muset obě země, které jsou jinak úzce spojeny především společnou švýcarskou měnou, postupovat různě. Lichtenštejnsko sice parafovalo schengenskou a dublinskou hraniční dohodu již 21. června 2006, ale definitivně ji podepsalo v Bruselu 28. února letošního roku. Vaduzský parlament ji již 27. června schválil, ale jak oznámil včera lichtenštejnský vládní rada Martin Mayer, oficiální ratifikační dokumenty budou teprve v "průběhu příštích týdnů uloženy v Bruselu". Tím do dnešního dne nebyl stanoven termín, kdy vstoupí ve vévodství v platnost. Podle Mayera se tak nejpozději stane 1. listopadu příštího roku.

Tento pomalý postup Lichtenštejnska, hraničícího se Švýcarskem a Rakouskem, zdůvodňuje nutnými přípravami na zavedení schengenského systému. Naši občané se nemusí ničeho obávat, i když pro majetkové spory s vévodou Hansem-Adamem II. nemá doposud Lichtenštejnsko s Českou republikou diplomatické styky. Jako občané schengenského prostoru mají však zabezpečený bezvízový vstup na jeho území. Situace se však mění u občanů třetích zemí, kteří mají vízovou povinnost vůči ostatním schengenským zemím. Nyní budou muset o něj požádat, což ale není novinkou, protože to bylo nutné i pro vstup do Rakouska, které do tohoto prostoru vstoupilo před Švýcarskem.

Opačně však občané jiných zemí, kteří mají povolen pobyt ve Švýcarsku, mohou jako doposud nerušeně přejít lichtenštejnskou hranici. Zřízení celodenního videového dohledu na švýcarsko-lichtenštejnské hranici se považuje za krátkodobé opatření až do doby, kdy Lichtenštejnsko definitivně vstoupí do schengenského prostoru.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .