Švýcarsko má v letošním roce jednat s Evropskou unií o přistoupení k Schengenským a Dublinským dohodám

12. leden 2005

Švýcarsko se ocitlo politicky v prekérní situaci. Rok 2005 má být rokem setkání, které bude rozhodující pro vztahy mezi Švýcarskem a Evropskou unií. V červnu se má obyvatelstvo vyslovit v referendu o řadě bilaterálních smluv vyjednaných s Bruselem. Zvláštním oříškem pro diplomaty byla zvláště některá témata, jako zdanění úspor či boj proti finančním podvodům.

Kritika nacionalistické švýcarské pravice se však soustředila na téma přistoupení Švýcarska k Schengenským a k Dublinským dohodám, o němž se má letos rozhodovat. Před rokem se totiž ve volbách do švýcarské vlády - Federální rady - dostala tvrdě pravicová, a hlavně výrazně antievropská strana UDC, Demokratická unie středu, a její předák, Christoph Blocher, dostal ministerstvo spravedlnosti a policie. Toto ministerstvo má na starost také otázku uprchlíků a přistěhovalců a nacionalistická kritika UDC tvrdí, že vstup Švýcarska do schengenského prostoru by vyvolal nárůst kriminality a ilegálního přistěhovalectví. Demokratická unie středu se hodlá rázně postavit proti ratifikaci schengenských a dublinských dohod.

Christoph Blocher a jeho strana vehementně bojovali před deseti lety za odmítnutí multilaterálního způsobu vyjednávání s Unií a za preferování bilaterálních dohod. Švýcaři se pak skutečně touto cestou vydali tím, že v roce 1992 odmítli vstup do Evropského hospodářského prostoru. První balík smluv obsahujících témata jako otevření pracovního trhu či letecká doprava schválily lidovým hlasováním v roce 2000 téměř tři čtvrtiny Švýcarů. Přitvrzení v táboře izolacionistů by ale mohlo ohrozit ratifikaci druhého balíku, který má být předložen lidu za několik měsíců. A zaváděním volného pohybu osob a evropskou spoluprací ve věci azylu bude paradoxně pověřeno Blocherovo ministerstvo spravedlnosti a policie. A Blocher, jak píše Le Figaro, se ve své ministerské funkci nepřizpůsobil diskrétní a konsenzuální roli, která této funkci tradičně přísluší. Pohrdá švýcarským duchem kolegiality a vnutil svým kolegům svůj bojovný styl. Ústředním tématem švýcarské politiky se stal azyl a vstup do Evropské unie, který byl ještě vloni považován za cíl švýcarské zahraniční politiky, byl odložen na svatého Dyndy.

První rozhovor zahraničnímu tisku poskytl nyní Blocher právě pravicovému Le Figaru. Říká v něm, že považuje azylovou politiku za centrální téma švýcarské politiky, neboť 90% žadatelů podle něj nejsou osoby pronásledované ve své zemi, ale žádají o azyl z ekonomických důvodů, aby mohli pobírat sociální dávky. Výhoda Schengenu je podle něj ve snadnějším cestování po Evropě, ale ne v bezpečnosti. Odmítá také, aby stát posílil své kontroly uvnitř země. Obává se, že jakmile budou Švýcaři v Schengenském prostoru, nebudou už moci svobodně rozhodovat o změně toho či onoho předpisu.

Úporně hájí dosavadní podobu Švýcarska coby ostrůvku štěstí, kde je výše daně z přidané hodnoty 7, 6 desetin procenta, daně kde jsou až dosud platy a hrubý domácí produkt nejvyšší v Evropě a kde přímá demokracie brání významnému zvyšování daní. Vstupem do Evropské unie by Švýcarsko o své výhody přišlo. Do švýcarských bank by přestal plynout zahraniční kapitál díky nízkému zdanění úspor, pro zahraniční společnosti by přestalo být výhodné sídlit oficiálně v Curychu, Ženevě či Bernu, kde platí nižší daně, než ve vlastní zemi. Tyto skutečnosti ho opravňují k tvrzení, že Švýcarsko je druhým nejvýznamnějším klientem Evropské unie po Spojených státech.

Ještě nedávno se zdálo, že Švýcarsko pomalu směřuje ke členství v Unii. Začalo se hovořit i o zrušení tradiční švýcarské neutrality a vstupu do Nato, neboť tato dnes anachronická neutralita se jeví spíše jako pasivita. Mnoho Švýcarů to také tak chápe.Bude zajímavé sledovat, zda letos untranacionální švýcarský proud při jednání s Evropskou unií převáží. Pro naše euroskeptiky, kteří občas hovořili o švýcarském vzoru, zbývá jen připomenout, že naše země nemá podobný bankovní sektor, a hlavně aby si pohledem na mapu Evropy porovnali geopolitické postavení Švýcarska a České republiky.

autor: Tomáš Kybal

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.