SvětOběžník: Tápající Latinská Amerika

13. prosinec 2011
Sedmý světadíl

Co mají společného Evo Morales, Hugo Chávez, Cristina Fernándezová, Ollanta Humala, Dilma Rousseffová či Daniel Ortega?

Všichni jsou prezidenti. Bolívie, Venezuely, Argentiny, Peru, Brazílie a Nikaraguy. Západní politologové je všechny označují za populisty a všichni za svůj politický úspěch podle iberoamerikanisty Josefa Opatrného vděčí jisté beznaději obyvatel svých zemí. „V 60. a 70. letech začala v Latinské Americe éra vojenských režimů. Ty slibovaly vyřešit ohromné sociální problémy, které Latinská Amerika měla, a nevyřešily je. Vojenské režimy padly a země vesměs odevzdaly v ještě horší stavu než byly. Pak nastoupily režimy demokratické, ale ty také nesplnily to, co od nich publikum očekávalo, to znamená zlepšení sociální situace. A voličům nezbývalo než to zkusit s levicí a ani ta nebyla úspěšná, a pak se objevili populisté.”

Hledání správné cesty

A éru jejich vlády zažívá Latinská Ameriky právě teď. S výjimkou Guyany, Francouzské Guayany a Belize jsou všechny latinskoamerické země prezidentskými republikami. Rozhodující slovo v nich má hlava státu a většina z nich svým utilitárně zaměřeným politickým programem naplňuje právě definici populismu. Názor profesora Josefa Opatrného na současné latinskoamerické režimy si můžete poslechnout zde:

Vše souvisí se vším

Jak také profesor Opatrný ve SvětOběžníku řekl, asi největším problémem Latinské Ameriky jsou obrovské sociální rozdíly. Z nich pramení i lukrativnost obchodu s drogami, který aktuálně zažívá ohromný rozmach zejména v Mexiku a sousední Guatemale. Obě tyto země slouží jako tranzitní území. V souvislosti s výrobou drog se pak stále častěji mluví o Peru a Bolívii a nelze zapomínat ani na tradiční ráj producentů drog, Kolumbii. A na obchod s drogami je vedle snadných a velkých zisků samozřejmě napojena i bezpečnost.

V letošním roce proběhlo v Latinské Americe hned několik prezidentských voleb, naposledy se hlava státu volila v Guatemale a Nikaraguy. A jak profesor Opatrný upozorňuje, otázka bezpečnosti se v nich stala velkým tématem. „V těch současných kampaních se všude objevuje na jednom z prvních míst heslo Zaručím bezpečnost nebo Snížím zločinnost. V programu Péreze Moliny, nového guatemalského prezidenta, se na prvních třech místech psalo: snížím množství případů vydírání, snížím počet přepadení a loupeží aut. A to je na prezidentskou kampaň, podle našich měřítek, trochu zvláštní.”

Mexická vesnice

Kudy vede správná cesta?

A jak to, že se Latinská Amerika po tolika letech hledání řešení nedokázala těchto vzájemně propojených problémů zbavit? I na to je podle profesora Opatrného jednoduchá odpověď. „Velká většina těch dosavadních režimů, které se to snažily řešit, neřešily příčiny, ale jen rozdávaly peníze. To je příklad Huga Cháveze ve Venezuele. On sice obsáhle mluví o sociálních programech, ale jeho sociální programy spočívají v tom, že v těch nejchudších čtvrtích peníze doslova rozdává, zejména před volbami. A tím se asi perspektivně nedá vyřešit nic.”

Sedmý světadíl se tématu věnuje dlouhodbě, další názory na problematiku Latinské Ameriky najdete například v článku Evo Morales aneb První indiánský prezident v Bolívii.

autor: Lucie Christovová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.