Svět odepisuje Ariela Šarona, ale izraelský premiér se nevzdává

Izrael upadl do hlubokého zármutku a pohroužil se do modliteb. Média vedle analýz a odhadů budoucnosti hledají viníka Šaronova zdravotního stavu a přinášejí pochybnosti, otázky, úsudky a chmurné prognózy nejrůznějších lékařských expertů. Proč premiér nebyl noc před plánovanou srdeční katetrizací v nemocnici, ale na vzdáleném ranči v Negevské poušti?

Proč u něj nebyl neustále lékař, když dva týdny předtím prodělal mrtvici? Proč dostával léky na ředění krve, které zvyšují riziko krvácení do mozku? Proč ho nedopravil do nemocnice vrtulník a proč jel hodinu autem do Jeruzaléma, když měl mnohem blíž nemocnici v Beeršebě? Proč se po první mrtvici místo rekonvalescence hned vrátil do práce? Podobné otázky lékařů, kteří však Šarona neošetřují a jeho zdravotní stav neznají, lze najít ve všech izraelských denících.

K druhé Šaronově mrtvici během tří týdnů mohl přispět i tlak médií a veřejnosti. Vzhledem k nadcházejícím parlamentním volbám, které se mají konat 28. března, by se zdravotní dovolená rovnala politické sebevraždě. Po prvním záchvatu mrtvice v polovině prosince média obšírně přetřásala, zda je vhodné, aby stál v čele Izraele člověk s podlomeným zdravím. Šaronova strana Kadima měla vysoké preference, ale sdělovací prostředky nepřestaly opakovat, že stojí pouze na Šaronově osobnosti a bez něj se rozpadne. A tak se 77letý premiér snažil ukázat, že je stejně zdravý a silný jako dřív. Mimochodem, nedělní průzkumy ukázaly, že by Kadima volby vyhrála i bez Šarona, i když ji povede vicepremiér Ehud Olmert, který dočasně zaujal jeho místo nejen v čele strany, ale zejména vlády.

Především zahraniční média, jejichž zástupci se utábořili před jeruzalémskou nemocnicí, už Šarona v podstatě pohřbila a s jeho uzdravením zjevně nepočítají ani světové velmoci. Jejich bezpečnostní služby údajně už od pátku zkoumají hotely v Jeruzalémě a připravují se na příjezd nejvyšších státních představitelů na Šaronův pohřeb. Přijede prý Bush, Putin, Blair i Kofi Annan, píšou noviny. Americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová zrušila plánovanou cestu po Asii, přestože Bílý dům rozhořčeně popřel, že by byl důvodem očekávaný pohřeb.

Izraelské sdělovací prostředky Ariela Šarona odepisují hodnocením jeho života a skutků a v minulém čase připomínají jeho úspěchy i neúspěchy a finanční skandály. Dokonce se už handrkují o jeho tělesné orgány - Šaron je společně s dalšími poslanci Knesetu při loňské akci na podporu zdravotnictví posmrtně daroval na vědecké účely, ale jeho synové nyní tuto možnost odmítají. Nechtějí splnit otcovo poslední přání, rozhořčil se izraelský Haarec, ale nakonec usoudil, že premiérovy orgány by vzhledem k jeho věku stejně nebyly použitelné, "snad s výjimkou ledvin"...

Uprostřed záplavy nekrologů, oslavných i kritických analýz a sporů o tělesné orgány však jejich majitel Ariel Šaron stále žije. Jeho neurochirurg po sobotním tomografickém vyšetření prohlásil, že šance na přežití jsou "velmi vysoké", i když nepovažuje za možné, že by se Šaron vrátil k práci; podle něj bude mít štěstí, když bude schopen mluvit a rozumět. Levou stranu mozku, kde mají praváci centrum řeči a paměti, má Šaron podle lékařů v pořádku. Při krvácení však došlo k poškození pravé strany mozku, ale jeho rozsah a následky nebudou známy dřív, než lékaři Šarona proberou z umělého spánku. S tím začali v pondělí ráno, ale zdůraznili, že proces může trvat řadu hodin až několik dní.

Je těžké představit si Izrael bez tohoto snad nejschopnějšího a nejvýraznějšího premiéra od dob zakladatele státu Davida Ben-Guriona. Budoucnosti bez Šarona se bojí všichni; je mimo jiné i symbolem bezpečnosti Izraele a jakýmsi strašákem teroristů, a tak nyní vyvstaly obavy z nových útoků. Touto starostí se netají také palestinská samospráva. Po Šaronovi by nesporně vzniklo politické, ideologické i strategické vakuum, protože nikdo netuší, jaké další kroky vůči Palestincům měl premiér v plánu po svém případném volebním vítězství. Analytikové jeho odchod z čela země označují za katastrofu pro Izrael i celý Blízký východ. I když je řada těch, kdo kritizují a zpochybňují jeho metody a prostředky k zajištění klidu a bezpečnosti, Ariel Šaron je nesporně jedním z nejoblíbenějších premiérů, jaké kdy Izrael měl.

Přestože se však jeho návrat do funkce zdá tak nereálný, u muže jeho síly a nezdolnosti není vyloučeno nic. Stejný názor má i jeho dlouholetý mluvčí Ranaan Gisin, který v sobotu znechuceně vyzval média, aby "už konečně přestala s tím festivalem eulogií". Podle něj se premiér v životě dostal z horších situací, než je mrtvice, a přežil těžší bitvy. Ariel Šaron se nevzdává, zdůraznil.