Švédská ministryně si vzala v Teheránu šátek a způsobila skandál
Švédský tisk se zabývá víkendovou aférou, kterou způsobila návštěva ministryně obchodu Ann Lindeové v Teheránu. Lindeová i ostatní ženy ze švédské delegace během oficiálního programu nosily na hlavě šátek. Ve Švédsku to rozpoutalo bouřlivou debatu. Kritici Lindeové vyčítají, že zbytečně úzkostlivě dbala na dodržování zákonů islámské republiky. Komentáře v denících jsou ale mírnější a vyzývají k objektivnějšímu hodnocení kauzy.
Švédský list Dagens Nyheter v komentáři píše, že Lindeová žádný velký přehmat neudělala, protože boj za rovnoprávnost žen nebyl na pořadu její návštěvy v Íránu. „Je pravda, že ženám by nikdo neměl nařizovat, co si mají oblékat. Co ale měla naše delegace v Teheránu dělat? Demonstrovat nesouhlas s tamními islámskými zákony tím, že na resortní setkání napochoduje skupina žen s odhalenými vlasy? Tím by skončil veškerý dialog. Ani k podpisu připravené smlouvy by se Lindeová nedostala,“ píše deník.
Komentátor Dagens Nyheteru zdůraznil, že existuje dostatek jiných platform, na nichž by švédská vláda měla útočit na genderový apartheid v zemích, k nimž Írán rozhodně patří. „Máme co dělat i v samotném Švédsku, a netýká se to jen takzvaných předměstských chalífátů, kde tamní fundamentalisté utlačují ženy,“ píše list.
„Feminismus je předstíraný“
Jiný švédský deník, Aftonbladet, navíc upozorňuje, že feminismus kritiků Lindeové je předstíraný. Pravicoví extremisté podle listu využívají legitimní kritiky íránského útlaku žen k šíření vlastní islamofobie. „Drtivá většina výpadů proti ministryni se maskovala za spravedlivé rozhořčení obránců žen. Skutečnou motivací jejich výpadů je ale nenávist k muslimům. Svědčí o tom mimo jiné fakt, že snímky Lindeové s šátkem na hlavě promptně nalezly cestu na servery, dokazující, jak daleko už dospěla islamizace Evropy,“ napsal Aftonbladet.
„Je to smutný pohled, vidět, jak xenofobní skupiny plné zášti k ženám používají feminismus jako taktickou zbraň. Na sociálních sítích k tomu lze najít hodně důkazů. Přitom jsou to názory natolik falešné a vylhané, že je to prostě trapné,“ uzavírá švédský list Aftonbladet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.