Studenti na amerických univerzitách musí platit milionové školné, třetině ale nezbývá na jídlo

Vysokoškolští studenti

Nová studie ukázala, že nemalá část amerických vysokoškolských studentů občas nemá na jídlo.

Informuje o tom americký deník Washington Post.

Caleb Torres zhubl během prvního roku vysokoškolského studia o tři kila. Ne proto, že by mu v menze nechutnalo. Jako univerzitní student, který má sotva na školné, utratil Torres peníze na stravu už v půlce roku a nezbylo mu, než začít jídla vynechávat.

Buď si vystačil celý den s plechovkou těstovin v omáčce, nebo v kampusu Univerzity George Washingtona pátral po akcích, kde se podávalo občerstvení zadarmo. Nikomu raději nic neřekl. Zvlášť nechtěl, aby se o tom dozvěděla jeho osamělá matka.

„Už tak má dost starostí,“ říká Torres. Dnes, když už nebydlí v kampusu, konečně o svých zkušenostech s hladem promluvil. Je to zákeřná epidemie, která podle vědců každoročně ohrožuje milióny studentů.

Den bez jídla

Podle studie publikované výzkumníky z Univerzity Temple v Pensylvánii a wisconsinské HOPE Lab se 36 procent studentů ze 66 zkoumaných vysokých škol a univerzit dostatečně nenají. Zhruba stejné množství vysokoškoláků nedosáhne na bezpečné ubytování.

Zpráva jako první svého druhu zahrnuje studenty dvouletého i čtyřletého studia z veřejných i soukromých univerzit, včetně Univerzity George Washingtona. Přináší zjištění, že skoro každý desátý student vyšší odborné školy strávil během posledního měsíce alespoň den bez jídla. Mezi univerzitními studenty to bylo 6 procent.

Podle výzkumníků situaci způsobily rostoucí náklady na vysokoškolské studium, neodpovídající finanční pomocné balíčky a zvyšující se počet nízkopříjmových studentů. Hladovějící žáci nejsou nic nového, upozorňují vědci. Teď se ale zdá, že jich přibývá, a to nejenom proto, že studium je stále dražší, píše Washington Post.

Zeleninový trh na univerzitě v Portlandu

„Náklady na studium se zvýšily,“ upozorňuje Sara Goldricková-Rabová, profesorka politiky vyššího vzdělávání na Univerzitě Temple v Pensylvánii a hlavní autorka zprávy. „Rostoucí školné je ale jen jedním z faktorů. Je to systémový problém,“ vysvětluje akademička.

Účty za bydlení rostou

Zpráva Goldrickové-Rabové vychází z dat od 43 tisíc studentů ze 66 škol. Pro měření míry hladu si vědci vypůjčili metodiku amerického ministerstva zemědělství. Tisíce studentů, o nichž se ve zprávě píše, že trpí „nízkou potravinovou bezpečností“, se nevyhýbají menzám jenom proto, aby jim zůstalo víc peněz na pivo. Vynechávají jídla nebo si dávají menší porce kvůli tomu, že na to prostě nemají.

Zpráva kromě toho ukázala, že 46 procent studentů vyšších odborných škol a 36 procent univerzitních studentů má co dělat, aby zaplatili za bydlení a energie. Kolem 10 procent studentů během loňského roku spalo v nouzových přístřešcích, v místech, která nejsou určená k ubytování, nebo nevědělo, kde budou spát příští noc.

Měření hladu a bezdomovectví je obtížné. Výzkumníci byli závislí na tom, aby univerzity zajistily distribuci dotazníků a aby je studenti sami vyplnili. Výsledky se ale shodují s jinými obdobnými průzkumy.

„Před pěti lety by žádný univerzitní úředník nepřiznal, že to je problém. Ale čísla jsou neuvěřitelná. Pomáhá nám to přesvědčit univerzity, že s tím musí něco dělat,“ podotýká Rachel Sumekhová, ředitelka losangeleské neziskové organizace Swipe Out Hunger.

Experti tvrdí, že hlad na univerzitách má mnoho souvisejících důvodů. Díky rozšířeným programům stipendií a grantů, ústupu od standardizovaných testů a dalším iniciativám, které mají přispět k větší diverzitě studentů, se na americké univerzity dostává více zájemců z nízkopříjmových vrstev. Když se ale jednou dostanou na kampus, často zjistí, že jim ani všechny granty a stipendia dohromady na pokrytí nákladů nestačí.

Podle Národního střediska pro statistiky ve vzdělávání v akademickém roce 2013-2014 průměrný americký student platil za ubytování a stravu deset tisíc dolarů, tedy přes 200 tisíc korun. To je o polovinu víc než před 20 lety. Na soukromých školách je to ještě víc. A to se nezapočítávají příležitostné výdaje od poplatků za tisk nebo prádelnu až po to, že si studenti, kteří nemůžou odjet na jarní nebo letní prázdniny, musí připlácet za pokoj na koleji.

Univerzitní koleje

Milion korun za rok

Navíc to studenti mají dnes těžší, když se o sebe chtějí postarat sami. Uchazečů o nízkopříjmová zaměstnání je plno, a přísné pracovní předpisy pro příjemce potravinové pomoci znamenají, že se mnoho studentů nemůže spoléhat na federální zabezpečovací síť. V obtížné situaci se mohou ocitnout i ti studenti s vyššími příjmy, které finančně nepodporují jejich rodiče.

„Víme, že v případě některých studentů může dokonce i malý finanční problém znamenat, že nedokážou dokončit ročník. Je to velká obtíž. Chceme jim pomoct, aby to zvládli,“ popisuje Tim Miller, asistent děkana pro studijní záležitosti na Univerzitě George Washingtona, kde studuje už zmíněný Torres.

Školné na této univerzitě v letošním akademickém roce činí v přepočtu více než jeden milion korun. Místní zbrusu nové stravovací prostory nabízejí havajské rybí saláty a jogurt posypaný okvětními plátky růží, škola tedy nevypadá vyloženě jako místo, kde by studenti hladověli.

Mezi studenty ve značkovém oblečení ale najdeme i Torrese nebo Emmu Monterovou, kteří to nemají právě lehké. Monterová je ve druhém ročníku a má tři zaměstnání, včetně jednoho speciálně zřízeného federální vládou pro nízkopříjmové studenty. Ale peníze, které si vydělá, jí nestačí na živobytí i přes všechny granty, stipendia a půjčky na nízký úrok.

„Nedá se říct, že bych přímo hladověla, ale občas se stane, že celý den nejím. Dneska váhám, jestli si dám něco k jídlu, protože mám méně než 100 dolarů a potřebuju si vyprat. Mám si vyprat, nebo se radši najíst? Takový druh otázek musím řešit,“ říká studentka.

Potravinové banky i lístky

03586278.jpeg

Pro studenty s podobnými problémy otevřela univerzita v roce 2016 potravinovou banku. Místnost plná konzerv a včerejšího pečiva se skrývá za neoznačenými dveřmi vedle zmíněných jídelen, kam studenti chodí na havajský salát. Podobná místa dnes najdeme na stovkách amerických univerzit.

Školy podnikají i další kroky. Někde se snaží nabízet více levnějších jídel, jinde začali potřebným studentům rozdávat poukázky na jídlo. Další univerzity spolupracují s nevládními organizacemi, které hladovým studentům rozdávají nespotřebované jídlo.

Michiganská státní univerzita byla první škola, která zřídila potravinovou banku přímo ve svém kampusu. Instituce také začala při pravidelných prohlídkách v univerzitním zdravotním středisku vyšetřovat to, jestli studenti nehladoví. Na newyorské katolické Univerzitě svatého Jana propagují nouzový fond, který studentům nabízí malé jednorázové granty, aby jim pomohl vypořádat se s neočekávanými náklady.

Obhájci studentů ale říkají, že univerzity pořád nedělají pro řešení hladu dost. Některé instituce se k celé otázce staví s přetrvávající skepsí. Jiné zase projevují rozpaky, když jde o otevření potravinové banky nebo o provedení průzkumu – dělá jim totiž starosti, jako zprávu tím vysílají budoucím studentům a finančním dárcům.

Pro mnohé je pozdě

Jedním z kroků, které by mohly pomoci, je poskytovat jídla zadarmo nebo za sníženou cenu, jako se to v USA už dělá na základních a středních školách. Na podzim má vládní Všeobecný úřad pro kontrolu rozpočtu – instituce podobná českému Národnímu kontrolnímu úřadu – vydat zprávu věnovanou právě hladu na univerzitách. Obhájci studentů doufají, že se problému začnou konečně věnovat zákonodárci.

Mezi další možná řešení patří úprava pravidel programu potravinové pomoci, aby byl pro univerzitní studenty dostupnější. Změnu by mohlo přinést i přehodnocení kritérií pro udělování finanční pomoci.

Pro hodně studentů ale už bude pozdě. Torres se na kamarádovu radu přestěhoval mimo kampus a pronajal si pokoj u páru ve středním věku známého tím, že pomáhá studentům, kteří zrovna zažívají těžké časy. Od té doby si kvůli jídlu nemusel dělat starosti.

Doufá ale, že v budoucnu ochrání studenty před hladem institucionalizované formy pomoci. „Žijeme v dobách, kdy přichází hodně změn. Myslím, že se to vyvíjí dobrým směrem,“ říká Torres optimisticky v americkém deníku Washington Post.