Studená myš žije déle

Energie a dlouhý život nejdou dohromady. Omezení kalorického příjmu s potravou prodlouží pokusným myším život až o 40 %. Zajímavé je, že přitom asi o půl stupně klesá tělesná teplota. Vědce zajímalo, zda se snížení tělesné teploty přímo podílí na prodloužení života nebo je to jen nevýznamný vedlejší efekt. Savci si udržují stálou tělní teplotu. A tak pokusy snížit tělesnou teplotu myším bez omezení kalorií přijímaných s potravou naráželo na neřešitelné problémy. Zvládl to až tým biologů pod vedením Bruna Contiho ze Scripps Reesearch Institute v kalifornské La Jolla.

Contiho tým využil vlastností tzv. odpřahacího proteinu, který nutí mitochodnrie, aby upustily od obvyklé výroby energie ve formě organických molekul a začaly vyrábět tepelnou energii. Vědci vnesli gen pro tento "zahřívací" protein do mozku myši a to do oblasti, která těsně sousedí s centrem pro řízení tělesné teploty. Mozkový termostat se nechal buňkami s "ohřívacím" proteinem ošálit. Pochopil teplo, které z buněk "sálalo" do okolních tkání, jako důkaz o přehřátí organismu. Mozkové centrum proto snížilo produkci tepla v těle a tělesná teplota myší klesla o 0,3 až 0,5 stupňů Celsia.

Myší samičky si tím prodloužily život o 20 % a samci o 12 %. Myši byly po celý život zdravé. Snížením teploty nedošlo jen k prodloužení života ve stáří. Dá se hovořit o skutečném omlazení. Podle Contiho tyto výsledky vrhají nové světlo na pozitivní efekty nízkokalorické diety a jejího vlivu na zdraví a délku života. Při poklesu tělesné teploty dojde zároveň k celkovému snížení metabolismu a v organismu vzniká méně volných radikálů, které páchají na buňkách široké spektrum závažných škod.

Znamená to, že se i člověk může dožívat vyššího věku bez toho, že by se musel krotit v jídle? Prodloužili bychom si život snížením tělesné teploty? I v tomto případě ale platí, že je dobré dvakrát měřit, než jednou řízneme. Naše tělesná teplota 37 °C je výsledkem dlouhé evoluce. Fyziologové ji vždy považovali za optimální pro průběh nejdůležitějších biochemických reakcí v organismu člověka. Pokud bychom se s tělní teplotou 36,5 °C dožívali vyššího věku, pak se nabízí otázka, proč nám evoluce nedopřála tuto na první pohled výhodnější tělesnou teplotu.

Odpovědí se nabízí hned několik. Je možné, že se výhoda delšího života evolučně neprosadila proto, že prodloužení života neznamená automaticky i zplozením vyššího počtu potomků. Z ryze evolučního je prodloužení života bez vzestupu počtu vychovaných dětí zcela bezcenné. Evoluce počítá úspěch jen v potomcích, kteří předávají geny svých rodičů dalším generacím. Nelze vyloučit ani možnost, že snížená tělesná teplota s sebou přeci jen nese nějaké na první pohled nepostřehnutelné potíže. Conti se nicméně domnívá, že někteří dlouhověcí lidé vděčí za svůj metuzalémský věk vrozené nižší tělesné teplotě.