Střední třída zaniká, vlády se ujímá nová digitální šlechta, varuje demograf

Článek německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung si nyní v této souvislosti bere pod lupu novou knihu amerického demografa Joela Kotkina, jejíž název by se dal volně přeložit jako Příchod neofeudalismu: varování globální střední třídě (The Coming of Neo-Feudalism: A Warning to the Global Middle Class)

Čtěte také

Apple a Google pracují na aplikacích pro trasování nemocných. Pomoc, nebo noční můra ochrany soukromí, ptá se server Politico

Podnikatelé, jejichž byznys těží z behaviorálního ovládnutí lidí, které se jim podařilo přetvořit ve své zákazníky, se podle Kotkina považují za sociální inženýry nového světa. A když pohlédne člověk do Kalifornie, kde většina technologických firem sídlí, může si o podobě nového světa udělat obrázek. Podle statistik má tento stát na západním pobřeží nejvyšší podíl chudých v USA a vykazuje vyšší sociální nerovnost než Mexiko.

Propast mezi chudými a bohatými se ještě zvětší, když se zaměříme na Silicon Valley, kde vedle honosných sídel technologických gigantů vznikají obydlí podobná slumům. Mezi oběti nerovnosti se řadí především Hispánci a Afroameričané, kteří kvůli digitalizaci přicházejí o tradiční pracovní místa, a také střední třída, která kvůli vysokým cenám nájmů odchází z kalifornských měst.

Nová šlechta

Ředitelé technologických firem byli už v minulosti často označováni termínem neofeudálové. Demograf Kotkin ale nyní tomuto pojmu připisuje ústřední význam a neofeudalismem nazývá přicházející epochu.

Čtěte také

David Klimeš: Konečně si vláda vygooglovala přijatelnou výši digitální daně

Podle jeho teze se nové období bude vyznačovat zánikem střední třídy, vítězstvím technologických oligarchů a vznikem nové státní formy, kterou nebude možné považovat za tradiční demokracii.

Každodenními pomocníky v rozvoji nového světa je v Kotkinově pohledu třída intelektuálů, kterou autor považuje kvůli své až náboženské vášni, s níž dosahuje svých cílů, za nový klérus.

Tito lidé se prý přehnaně starají o diverzitu, práva menšin, ekologii, a to navzdory tomu, že dosažení takových plánů může mít neblahý vliv na příslušníky nižších společenských vrstev. Tato skupina se silným vlivem se přitom údajně rozšířila ve všech oborech, které mohou profitovat z globalizace.

Podle Kotkina také už neplatí tradiční levo-pravé rozdělení světa. Nová společnost se dělí na kvalifikované technické profesionály a jiné vítěze globalizace, proti kterým stojí špatně placení zaměstnanci v průmyslu.

Ve službách státu

Rovněž technologické firmy označují za prioritu práva menšin a posilování diverzity. Firmy v Silicon Valley nyní podle autora zaměstnávají ze 40 procent zahraniční zaměstnance, které nabírají cíleně a často jen dočasně.

Čtěte také

Americký Kongres se probral. Začíná jít tvrdě po Silicon Valley?

Afroameričané a Hispánci mezitím pracují v méně výhodných podmínkách a kvůli digitalizaci se musejí smiřovat se snižováním mezd nebo dokonce ztrátou zaměstnání. Kotkin je popisuje jako technicky nevzdělanou masu, která je na jedné straně nepotřebná, na straně druhé se na ni ale pohlíží jako na možný zdroj nepokojů.

Technologickým firmám se také podařilo odsunout na okraj otázku koncentrace hospodářské moci. Namísto toho je v centru pozornosti sociální neklid. Tomu všemu pomáhají média, která podle amerického demografa rozvádějí každou debatu do nekonečného boje o lidskou identitu.

Kotkin píše také o převládající nenávisti vůči státu, která se prý v technologických společnostech mísí s politikou identity, a to vše podkopává demokracii. Digitálnímu kapitalismu je nicméně státní forma lhostejná, což je patrné třeba z toho, že tyto firmy mohou ochotně sloužit i čínskému režimu.

Demograf Joel Kotkin své poznatky spojuje v obraz světa, ve kterém působí totožné mechanismy. Je jedno, jestli v Chicagu, Berlíně nebo Pekingu – všude tam roste sociální nerovnost, klesá porodnost a dochází k erozi střední třídy a jejích občanských hodnot. To pak jde ruku v ruce s rostoucí neochotou spontánně se setkávat v analogovém světě.