Strachota: Nezapomínejme, že žijeme v demokracii a můžeme využívat jejich nástrojů

26. červen 2014

Proti ztrátě paměti. Společnost Člověk v tísni tak nazvala kampaň, která vrcholí v Praze a dalších městech republiky. Letos má podtitul Komunismus bolí dodnes.

Prostřednictvím filmových projekcí, výstav, veřejných debat a happeningů se snaží upozornit na to, že s důsledky 40 let totality se česká společnost těžko vyrovnává i 25 let po Sametové revoluci.

Problémů, které se dají označit za dědictví totalitního režimu, je podle ředitele projektu Příběhy bezpráví společnosti Člověk v tísni Karla Strachoty celá řada:

„Například značné odcizení občanů od státu, od jeho základních institucí. Určitě souvisí s tím, že jsme byli 40 let utvrzováni v tom, že všechno určuje strana a vláda, ti nahoře a já jako občan nemohu nic změnit."

Další věcí jsou korupční praktiky. "Souvisí s tím, že celý režim před rokem 89 byl korupční, byli jsme soustavně korumpováni, pokud jsme byli loajální vůči režimu, dostali jsme o něco lepší život. Pokud jsme vstoupili do strany, startovalo to kariéry. Široce rozšířený byl systém drobných úplatků a protislužeb. Krédo: Kdo neokrádá stát, okrádá rodinu, se stalo běžnou vžitou normou,“ upřesnil Strachota.

Míní, že neochota se veřejně angažovat souvisí i se znechucením z polistopadové politiky.

„Nicméně neměli bychom zapomínat na to, že žijeme v demokratickém svobodném státě a můžeme využívat nástrojů, které demokracie nabízí, abychom přispěli k tomu, aby se problémy řešily. Jedině to nás posune k lepší budoucnosti, a ne to, když budeme hledat inspiraci v něčem, co už máme naštěstí za sebou,“ tvrdí ředitel projektu.

Mladá generace má prý malé povědomí o zločinech komunismu. Vliv na to mají škola a rodina.

„Na řadě škol se tématu věnují více než před léty. Stále je spousta škol, kde se nedostanou ve výuce za 2. světovou vílku, případně zazní pár jmen. Pak se nelze divit, že mladí lidé mají malé povědomí. Nevyčítal bych jim to, je to selhání světa dospělých. Zároveň platí, že ve spoustách rodin se o tom, jak jednotliví členové rodiny žili před rokem 89, také příliš nemluví. A pokud se mluví, tak ve spoustě případů rodiče, prarodiče vytěsňují to negativní,“ uzavřel Karel Strachota.

autoři: mvo , rkr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.