Stolování ve starém paleolitu

Archeologické nálezy z jeskyně Qesem Cave v Izraeli přinesly důkazy o tom, že lidé žijící v době starého paleolitu před 400 až 250 tisíci let pravidelně lovili velká zvířata - především jeleny, tury a koně - a v místním ekosystému byli na absolutním vrcholku potravinového řetězce. Nálezy tak s konečnou platností vyvrátily úvahy o tom, že v této době lidé nic většího ulovit nedokázali a živili se spíše jako mrchožrouti.

Antropoložka Mary C. Stinerová z Arizonské univerzity na kostech z jeskyně studovala rýhy, které při odřezávání masa zanechaly kamenné nástroje. Zjistila, že rýhy na kostech z doby starého paleolitu jsou velmi neuspořádané. Pravděpodobně je vytvořilo velké množství rukou, z nichž některé byly evidentně zcela nezkušené. Stolování ve starém paleolitu tedy bylo jednoduché - kolem úlovku se seběhla celá tlupa včetně dětí a každý si odřízl svůj kus masa.

Rýhy na kostech z doby středního a mladého paleolitu naopak vypovídají o tom, že maso odkrajovalo jen pár lidí. Ulovenou kořist zřejmě porcovalo několik málo zkušených "řezníků", kteří maso rozdělovali ostatním členům tlupy.