Sto let lidových hvězdáren

Popularizátoři astronomie a pracovníci lidových hvězdáren si v tomto roce připomínají významné kulaté výročí. Právě před sto lety, v roce 1912, byla otevřena veřejnosti první lidová hvězdárna v Čechách. V tehdejším Rakousko-Uhersku lidem umožnil na dnešní třídě Míru v městě perníku pozorovat noční i denní oblohu hvězdářským dalekohledem zámožný pardubický rodák baron Artur Kraus (1854–1930). Hvězdárnu udržoval v běhu až do své smrti v roce 1930. Pardubice se tak na téměř dvě desítky let staly centrem astronomické vzdělanosti v Čechách a dost možná i v celé tehdejší monarchii. Kraus byl ovšem víc než jen nadšený astronom.

Skutečný Cimrman
Ačkoliv je český národ díky pánům Smoljakovi a Svěrákovi hrdý na smyšleného renesančního průkopníka Járu Cimrmana, málokdo ví, že takový člověk v Čechách skutečně žil. Baron Artur Kraus si totiž svého baronského titulu vážil natolik, že díky zámožnosti, která se k tomuto titulu vázala, pronikl do velkého množství sportovního a vědeckého pokroku. Navíc – podobně jako u Cimrmana – je fotek s Krausem jak šafránu. Kraus se totiž nerad fotil.

Baron Artur Kraus na úřední fotografii|foto: město Pardubice

Kromě astronomie jsme jeho jméno mohli najít například i ve spojitosti s prvním pokusným rádiovým vysíláním z Eiffelovy věže v roce 1910. Kraus se tam tehdy vypravil, aby mohl podat o celém tomto pokroku zprávu. Jeho zásluhou se objevily v Pardubicích první lyže. S nimi se pravidelně vydával sjíždět harrachovské kopce. Jako „bláznivého barona“ jej na nich krátce po jejich zakoupení z Norska v roce 1895 lidé vídali i v okolí Pardubic, zejména na Kunětické hoře. Rovněž byl velkým vyznavačem cykloturistiky. Velkou zásluhou Krause se v Čechách rozvinulo ještě jedno sportovní odvětví – tenis. V roce 1892 si totiž na svém pozemku zřídil tenisový kurt a o 4 roky později přeložil originální pravidla tenisu z angličtiny, aby ještě toho roku mohl uspořádat nebývalý tenisový turnaj „O mistrovství města Pardubic v Lawn-Tennisu“.

V neposlední řadě byl Kraus majitelem prvního motocyklu v Čechách, který zakoupil v témže roce. Konkrétně šlo o motocykl značky Hildebrand & Wolfmüller, jenž dnes najdete v Národním muzeu v Praze. Přechodně bývá k vidění i ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

Letový ředitel Jana Kašpara
Nejvíce ovšem Krause zajímala astronomie a letectví. V letectví chtěl být průkopníkem – sestrojil tzv. ornitoptéru a dvakrát se pokusil o let „vlastními křídly“. Bohužel neuspěl a při druhém pokusu se dokonce vážně zranil. Od letectví ho to ovšem úplně neodradilo, a tak můžeme Krausovo jméno najít ve významné pozici letového ředitele Jana Kašpara, který se právě díky němu proslavil legendárním letem z Pardubic do Chuchle v květnu 1911. Bez Krausovy podpory by totiž k letu téměř jistě nikdy nedošlo.

První lidová hvězdárna v Pardubicích
Ač se astronomii Kraus věnoval už dříve, lidovou hvězdárnu otevřel až v roce 1912. Byla vybavena na tehdejší dobu velmi kvalitním přístrojem – refraktorem Merz o průměru objektivu 16 cm. Ten si nechal dovézt z německého Mnichova a od roku 1913 jím pozoroval zejména sluneční skvrny. Ze svých pozorování vyvozoval na dnešní dobu až směšné vědecké výsledky, přesto byl ale v Čechách v podstatě zakladatelem dlouhodobého pozorování sluneční fotosféry a této činnosti se věnoval až do své smrti. V letech 1912 a 1914 rovněž pozoroval dvě velmi výrazná částečná zatmění Slunce. A právě druhé z nich, 21. srpna 1914, bylo pro Krause příležitostí k uspořádání pozorování pro veřejnost.

Záznam slunečních skvrn z 23. ledna 1926|foto: Artur Kraus

Podle Krause by astronomie neměla významu, kdyby zůstala jen v hlavách povolaných. Kromě pozorování pro veřejnost, které bylo pro všechny zdarma, si Kraus udržoval korespondenční styk s více jak 1400 zájemci o astronomii nebo pozorovateli vzácných jevů. Taky vydal a zdarma rozdával zájemcům brožurky Hvězdářem snadno a rychle, Létavice a povětroně nebo Pozorování Slunce.

Spoluzakladatel České astronomické společnosti
Málokoho asi po přečtení předchozích řádek překvapí, že stál u zrodu dnes vědeckou komunitou i širokou veřejností uznávané České astronomické společnosti. Její stanovy byly i přes společensko-válečné komplikace schváleny v září roku 1917, především zásluhou Krause. Sám Kraus se krátce nato se společností rozešel ve zlém, neboť ta byla svou činností nakloněna výhradně obyvatelům měst. Kraus ovšem podporoval popularizaci astronomie mezi všemi bez rozdílu postavení, tedy i mezi vesničany. Českou astronomickou společnost i přes zmíněné neduhy až do své smrti podporoval finančně.

Po Krausově smrti byla první lidová hvězdárna v Čechách bohužel zrušena, město o ni nemělo zájem. Dalekohled přešel do vlastnictví České astronomické společnosti, od roku 1960 je součástí výbavy hvězdárny v Úpici. Většina Krausovy pozůstalosti včetně jeho podrobných vědeckých deníků přešla do majetku muzeí, kde teprve na konci století začala být čím dál cennějším materiálem. Astronomie z Pardubic téměř vymizela a Krausův dopad na rozvoj astronomie a její popularizace v Čechách byl ve stínu jiných historických událostí téměř zapomenut. Naštěstí na jeho odkaz začali o půl století později upozorňovat další významné osobnosti Pardubicka, zejména prof. Václav Skalický a Ing. Václav Hübner. Lidová astronomie si tak začala i ve svém „rodném“ městě vyšlapávat svou cestičku zpět. Vrcholem bylo založení novodobé hvězdárny v pardubické čtvrti Dukla.

Dvacet let současné pardubické hvězdárny
Aby toho nebylo málo, pardubická astronomie slaví ještě jedno výročí. Právě současná hvězdárna v Pardubicích, která nese Krausovo jméno i jeho odkaz, slaví krásných 20 let. Otevřena byla totiž na konci března roku 1992 v tehdejším Domě pionýrů (dnešní DDM Delta) za přítomnosti takových osobností, jakými jsou doktor Jiří Grygar, slavný podkrkonošský konstruktér dalekohledů Jiří Drbohlav nebo Bohumil Ruprecht, vedoucí tehdejšího Astronomického klubu Pardubice. Hvězdárna se proslavila především organizací veřejných výprav SAROS za zatměními Slunce v 90. letech minulého století. Její hlavní náplní je samozřejmě popularizace astronomie a výchova nových generací nadějných astronomů.