Štěpit, či neštěpit? Japonce rozděluje snaha o znovuspuštění jaderných elektráren

13. březen 2018

Od katastrofy v jaderné elektrárně v japonské Fukušimě uběhlo v neděli sedm let. A nehledě na odpor obyvatelstva má japonský premiér Šinzó Abe v úmyslu znovu uvést do provozu 42 reaktorů, které byly v roce 2011 vyřazeny. Dnes přitom v Japonsku slouží jen pět těchto jaderných zařízení.

Výzva vládě, snaha rozproudit debatu o jaderné energetice i skutečná politická ambice. To všechno se podle francouzského deníku Le Monde skrývá v návrhu zákona, který předložily čtyři japonské opoziční strany. Měl by vést k úplnému vyřazení všech japonských reaktorů do pěti let. Rušení by si přitom rovněž vyžádalo znárodnění soukromých elektráren.

Sedm let po katastrofální vlně tsunami, v jejímž důsledku došlo k fukušimské havárii, zůstává nedůvěra Japonců k atomové energii stále přítomná. V den výročí nejhorší jaderné katastrofy od dob Černobylu proběhla v Tokiu oficiální ceremonie, které se kromě premiéra Abeho zúčastnil také princ Akišino, mladší syn japonského císaře Akihita.

Vlastní manifestaci svolali také odpůrci atomové energie. Vedle Demokratické strany Japonska, která je iniciátorem „protiatomového zákona“, podporují odstoupení od jaderné energie také bývalí premiéři Džuničiró Koizumi, Morihiro Hosokawa nebo Naoto Kan, který byl v čele vlády právě v době katastrofy.

„Zastánci jaderné energetiky staví své vlastní zájmy nad zájmy obyvatelstva a životního prostředí,“ řekl zahraničním novinářům expremiér Koizumi na tiskové konferenci.

Astronomické náklady

Město Shinchi v prefektuře Fukušima, tři měsíce po katastrofě

Další řečníci na ní připomněli kritiku, která se snesla na neprůhledné fungování takzvané „atomové vesnice“ – tedy údajné lobby provozovatelů jaderných elektráren, místních politiků, průmyslníků a vědců, kterým je přičítána odpovědnost za katastrofu ve Fukušimě.

Likvidace jejích následků stále pokračuje, ale je to dlouhodobá záležitost. Celá operace by měla trvat 40 let, a zatímco vláda její náklady odhaduje na 196 miliard eur, podle odhadů nezávislého Japonského střediska pro ekonomický výzkum by mohla stát až 620 miliard eur.

Zatímco bývalí premiéři Koizumi a Hosokawa v lednu zahájili tažení proti atomové energetice, současný japonský kabinet podle Le Mondu ujišťuje, že opětovné spuštění reaktorů proběhne podle plánu.

„Hledáme ale zároveň způsoby, jak snížit závislost na atomové energii s pomocí zvýšení podílu obnovitelných zdrojů a snižováním spotřeby energie,“ vzkázal mluvčí vlády Jošihide Suga.

Tokio teď má každopádně v úmyslu uvést do provozu 42 z 54 dříve odstavených reaktorů a ušetřit tak značné finanční prostředky, kterými Japonsko pokrývá dovoz paliva do tepelných elektráren. Náklady adaptace každého reaktoru na nové bezpečnostní standardy, přijaté po fukušimské zkušenosti, přitom vyjdou asi na miliardu dolarů.

Odpůrci opětovného spuštění štěpných reakcí však trvají na tom, že reálné důvody katastrofy ve Fukušimě doposud nebyly vyjasněny. A jasno podle nich není ani pokud jde o dopad této jaderné havárie na lidské tělo a každodenní život v Japonsku, uzavírá Le Monde.

Jaderná elektrárna Fukušima 1
autor: Jan Machonin
Spustit audio