STEM o komunistech

Z druhé strany je pochopitelné, že jiná část veřejnosti učinila s jednou či druhou stranou špatnou osobní zkušenost, a raději by příští vládu viděla bez nich. Má-li se strana opoziční opět stát stranou vládní, musí být naplněny dvě podmínky. Je třeba, aby volič zapomněl, co dotyčná partaj dělala špatně, a současně musí v paměti lidí přetrvat, co se jí dařilo. Komunistům hraje do karet špatná historická paměť. Lidí, kteří pamatují negativa komunistického režimu, ubývá a dnešní komunisté mají díky dlouhé vládní absenci alibi, pokud jde o negativa režimu stávajícího. Výhodou občanských demokratů ale je, že režim, který budovali, na rozdíl od toho komunistického, trvá.

ODS by účastí ve vládě zůstala stejná, jakou je v opozici. U komunistů je tomu jinak. Volič, který si od nich slibuje návrat starých časů, může být jenom rozčarován. Vláda, která by se v rámci EU rozhodla budovat komunismus, je čirou utopií a komunisté ve vládě, která buduje kapitalismus, je zjevný protimluv. Zjištění, že čtyři lidé z deseti souhlasí s komunisty ve vládě, lze chápat i tak, že komunistům hrozí katastrofa. V opozici lze mít úspěch s rétorikou, že dobře už bylo. Ve vládě se ovšem nutně ukáže, že jak bylo, už ani s nimi nebude. Komunisté přežili izolaci. Ale přežít vládu? Nemožné.