Stát loni hospodařil lépe než se plánovalo

Čím více pozornosti toto hlasování poutá, tím méně veřejnost zajímá konečný výsledek. Ten se totiž objeví více než rok od schválení rozpočtu. A navíc reálný život může plánované příjmy a výdaje posunout do úplně jiného poměru. Takže z relativně přijatelného schodku může nakonec být neúměrně vysoký deficit a naopak.

Sestavování rozpočtu je svým způsobem věštění z křišťálové koule. Týká se to například odhadu, jak se bude dařit ekonomice. Což se mimo jiné projevuje v množství peněz, které mají přitéct do státní pokladny. Podobné je to i na straně výdajů. Většina z nich je sice zákonem daných, ale ani tady není jejich výše pevně stanovená. Například můžete naplánovat peníze na vyplácení různých dávek týkajících se nezaměstnanosti. Až její skutečná míra rozhodne o tom, kolik peněz se reálně vyplatí.

Samozřejmě takovéto odhady dělají odborníci a jejich prognózy jsou relativně přesné. Do hry však vstupují politici a ti je mohou různým způsobem zkreslit. Například tak, že se drží při zemi a počítají s rozpočtovými příjmy jejichž výše odpovídá nižšímu ekonomickému růstu, než který se všeobecně očekává. Tak se může stát, že sněmovnou schválený rozpočtový schodek je vyšší, než pak ve skutečnosti. To za předpokladu, že se nijak dramaticky nezvyšují naplánované výdaje. Do státní pokladny nakonec s pomocí rychleji rostoucí ekonomiky dorazí více peněz, než bylo na papíře schváleno a vláda se může postavit do role dobrého hospodáře. Samozřejmě způsobů, jak s rozpočtem kouzlit, existuje celá řada. Právě z tohoto úhlu pohledu je potřeba brát nejnovější výsledek hospodaření státu za loňský rok s určitou rezervou. Jednak nejde o čísla definitivní, jednak není nejpodstatnější kolik miliard kabinet ušetřil, ale jakým způsobem. Podle ministra financí Miroslava Kalouska úsporu zhruba 25 miliard způsobila lepší výkonnost českého hospodářství než se očekávalo. Na lepším než původně plánovaném rozpočtovém deficitu se tak například podílela nižší nezaměstnanost, růst platů a mezd, a tím i nižší výdaje na sociální dávky. Z toho by se dalo soudit, že tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý přistoupil k návrhu rozpočtu na rok 2007 poněkud konzervativně a že jeho tým některá data přiškrtil a jiná naopak mírně nadsadil. Pro politiky je to samozřejmě výhodnější postup než opačný. Kdyby nastavili rozpočtové parametry na straně příjmů více optimisticky a na straně výdajů naopak v některých kapitolách peníze ubrali, museli by nyní veřejnosti vysvětlovat, proč je konečný deficit o několik miliard vyšší než plánovaný. Samozřejmě nejrůznější rozpočtová kouzla se musí držet v určitých mantinelech. Přesto záleží hlavně na politické vůli, jak bude hospodaření státu ve skutečnosti vypadat. Pravdu tak mají ti ekonomové, kteří při sestavování rozpočtu na daný rok opakovaně tvrdí, že snížit deficit o několik desítek miliard korun by nebyl neřešitelný problém.

Ostatně stačí se podívat na množství peněz, které se na konci loňského roku ocitlo v tzv. rezervních fondech jednotlivých ministerstvech. Mělo by jít o sumu pohybující se okolo 96 a půl miliardy korun. Tedy o částku vyšší než byl plánovaný rozpočtový schodek na loňský rok. Zjednodušeně řečeno, jde o finance, které ministerstva nestačila utratit. Jednak kvůli tomu, že úmyslně nadsadila potřebu některých příjmů. Jednak kvůli tomu, že musí mít finanční rezervu například na projekty financované z evropských fondů. Na nich se totiž musí určitou částkou podílet česká strana. Z tohoto důvodu tak nelze jednoznačně tvrdit, že při dobré vůli by hospodaření státu za loňský rok mohlo být vyrovnané, tedy bez jakéhokoli schodku. Zároveň je však zřejmé, že rozpočtový schodek za rok 2007 mohl být ještě o pár desítek miliard nižší než ve skutečnosti.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .