Starověkou Egypťanku zahubilo TBC

1. říjen 2009

Genetická analýza odhalila příčinu úmrtí ženy, ze které se po smrti stala "Granvillova mumie".

V roce 1825 sdělil anglický lékař Augustus Granville Londýnské královské společnosti výsledky vůbec prvního posmrtného ohledání mumifikovaného těla. Mumie, která je od té doby známá jako Granvillova mumie, patří asi padesátileté ženě, která zemřela v egyptských Thébách (Veset) kolem roku 600 před naším letopočtem. Podle hieroglyfů na dřevěném sakrofágu se jmenovala Irtyersenu, což znamená "domácí paní". Příčinou její smrti byl podle doktora Granvillea zhoubný nádor vaječníků.

Před 20 lety ale byla mumie podrobena novému zkoumání, které ukázalo, že nádor byl ve skutečnosti benigní a smrt s největší pravděpodobností nezavinil. Mumie nese také stopy malárie a plicního zánětu, který mohl vyvolat jak zápal plic, tak tuberkulóza. Britští vědci, kterým se podařilo z vnitřností mumie izolovat DNA, věří, že příčinou smrti byly bakterie Mycobacterium tuberculosis. Krátké úseky její DNA vědci našli nejen v plicích, ale také kostech a žlučníku. Žena tedy trpěla takzvanou diseminovanou formou TBC, která byla ve starověkém Egyptě neléčitelná.

Mycobacterium tuberculosis - původce TBC

Žádné známky toho, že by žena trpěla také malárií, vědci nenašli. Příčina úmrtí ženy jménem Irtyersenu je tedy uspokojivě vyřešena, ale další záhada ještě zbývá. Tělo totiž nebylo ošetřeno obvyklým způsobem, při kterém byly vnitřnosti vyňaty z těla a mumifikovány zvlášť. V tomto případě zůstaly na svém místě a celé tělo bylo pokryto neznámou voskovitou substancí. O jakou látku jde, zatím nikdo neví, protože olejovité složky interferují s metodami molekulární analýzy.

Výsledky analýzy popisuje článek v Proceedings of the Royal Society B.

autor: Martina Otčenášková

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.