Stalinský teror byl jen přešlap, říká šéf FSB. Je to návrat totalitních tradic, varují ruští akademici
Více než osmdesát členů asociace Svobodné slovo, která sdružuje nezávislé ruské spisovatele a novináře, podepsalo prohlášení, ve kterém kritizují ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova. Ten u příležitosti Dne ruských bezpečnostních orgánů poskytl deníku Rossijskaja gazeta rozhovor, ve kterém podle autorů prohlášení zpochybňuje důsledky stalinského teroru a rehabilituje činnost Čeky a KGB.
Provolání, které zveřejnil internetový portál Colta.ru, mimo jiné podepsali nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexejevičová, básník Lev Rubinštejn, spisovatelka Ljudmila Ulická, publicista Sergej Parchomenko a desítky dalších spisovatelů a novinářů.
Muzeum pod tlakem
Autoři pochybují, že by Bortnikovův rozhovor mohl být jen vyjádřením jeho osobního názoru. Vidí v něm důležitou etapu kampaně za rehabilitaci činnosti čekistů a snahu veřejně povýšit proces plíživé stalinizace na státní úroveň.
Snahy omlouvat státní teror prováděný sovětskou tajnou bezpečností, který stál v Rusku životy milionů lidí, považují signatáři za nepřípustné. Následky tohoto zločinu podle nich dosud nejsou zcela vyšetřeny a nebyly náležitě právně kvalifikovány.
Tvrzení ředitele FSB jdou ruku v ruce s tvrdým nátlakem, který je v posledních letech vyvíjen na ochránce historické paměti – od společnosti Memorial a muzea „Perm 36“ po petrozavodského historika Jurije Dmitrijeva, který již rok na základě vykonstruovaných obvinění ve vazbě čeká na rozsudek. Jedním z posledních případů podobného nátlaku je snaha nalézt příznaky extremismu v knize Jurije Brodského o Soloveckých ostrovech, dočteme se na serveru Colta.ru.
Alexandr Bortnikov nazývá státní teror „přešlapy“ a z jeho obětí uvádí jen příslušníky samotných bezpečnostních orgánů, kteří se stali obětí „čistek“.
Takový přístup představuje znevážení památky nespočetných zemřelých a táborových vězňů – slavných spisovatelů, vědců, vojevůdců, umělců i neznámých pracujících, jejichž jména jsou vracena ze zapomnění za cenu obětavé práce, navzdory odporu dnešních čekistů, kteří doposud zabraňují vědcům a občanům v přístupu do archivů.
Nedovolme návrat totality
Autoři ve svém prohlášení vyzývají všechny, kdo si v Rusku nepřejí vzkříšení totalitních tradic minulosti, aby se svým hlasem připojili k protestu. „Nesmí se to již nikdy opakovat,“ uvádí se v závěru výzvy.
S protestem proti interview ředitele Bortnikova již o něco dříve vystoupili také představitelé vědecké obce, a to na stránkách deníku Kommersant. Zdůraznili, že poprvé od 20. sjezdu sovětské komunistické strany v roce 1956 takto vysoce postavený státní úředník ospravedlňuje masové perzekuce 30. a 40. let, jejichž součástí byly mimosoudní rozsudky, mučení a popravy stovek tisíc nevinných ruských občanů.
Podle členů Ruské akademie věd, kteří prohlášení iniciovali, se perzekuce dotkly také vědecké obce. Mezi zastřelenými a vězněnými v táborech byli tisíce vědců a inženýrů, což způsobilo nenapravitelné škody ruské vědě a technice. Represím čelili mimo jiné genetik Nikolaj Vavilov, fyzik Lev Landau či konstruktéři prvních kosmických raket Sergej Koroljov а Valentin Gluško. Seznam perzekvovaných je obrovský, připomínají autoři prohlášení v Kommersantu.
Dodávají, že v letech 1937 a 1938 byly perzekvovány také téměř dvě třetiny vyšších velitelů Rudé armády, ze kterých přežil jen málokdo. Miliony sovětských lidí se ocitly ve věznicích a táborech a mnozí z nich se nikdy nevrátili. Celé národy byly násilně přesídleny z míst historického osídlení.
Autoři se na konci prohlášení ptají po motivech rozsáhlého interview Alexandra Bortnikova:
„Má to být rada novému prezidentovi? Nebo nostalgie po starých časech? Nebo snad propaganda nové doktríny? Ať tak či onak, důrazně protestujeme proti revizi výkladu nelidské a protilidové podstaty perzekucí,“ uzavírají představitelé Ruské akademie věd svůj protest zveřejněný v deníku Kommersant.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.