Stalinský teror byl jen přešlap, říká šéf FSB. Je to návrat totalitních tradic, varují ruští akademici

Provolání, které zveřejnil internetový portál Colta.ru, mimo jiné podepsali nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexejevičová, básník Lev Rubinštejn, spisovatelka Ljudmila Ulická, publicista Sergej Parchomenko a desítky dalších spisovatelů a novinářů.

Muzeum pod tlakem

Autoři pochybují, že by Bortnikovův rozhovor mohl být jen vyjádřením jeho osobního názoru. Vidí v něm důležitou etapu kampaně za rehabilitaci činnosti čekistů a snahu veřejně povýšit proces plíživé stalinizace na státní úroveň.

Snahy omlouvat státní teror prováděný sovětskou tajnou bezpečností, který stál v Rusku životy milionů lidí, považují signatáři za nepřípustné. Následky tohoto zločinu podle nich dosud nejsou zcela vyšetřeny a nebyly náležitě právně kvalifikovány.

Tvrzení ředitele FSB jdou ruku v ruce s tvrdým nátlakem, který je v posledních letech vyvíjen na ochránce historické paměti – od společnosti Memorial a muzea „Perm 36“ po petrozavodského historika Jurije Dmitrijeva, který již rok na základě vykonstruovaných obvinění ve vazbě čeká na rozsudek. Jedním z posledních případů podobného nátlaku je snaha nalézt příznaky extremismu v knize Jurije Brodského o Soloveckých ostrovech, dočteme se na serveru Colta.ru.

V současnosti je Perm 36 jediným zachovalým zástupcem stovek stalinských zařízení. Sloužil jako vězeňská kolonie pro politické disidenty až do konce Sovětského svazu|foto: CC BY-SA 3.0, Gerald Praschl

Alexandr Bortnikov nazývá státní teror „přešlapy“ a z jeho obětí uvádí jen příslušníky samotných bezpečnostních orgánů, kteří se stali obětí „čistek“.

Takový přístup představuje znevážení památky nespočetných zemřelých a táborových vězňů – slavných spisovatelů, vědců, vojevůdců, umělců i neznámých pracujících, jejichž jména jsou vracena ze zapomnění za cenu obětavé práce, navzdory odporu dnešních čekistů, kteří doposud zabraňují vědcům a občanům v přístupu do archivů.

Nedovolme návrat totality

Autoři ve svém prohlášení vyzývají všechny, kdo si v Rusku nepřejí vzkříšení totalitních tradic minulosti, aby se svým hlasem připojili k protestu. „Nesmí se to již nikdy opakovat,“ uvádí se v závěru výzvy.

S protestem proti interview ředitele Bortnikova již o něco dříve vystoupili také představitelé vědecké obce, a to na stránkách deníku Kommersant. Zdůraznili, že poprvé od 20. sjezdu sovětské komunistické strany v roce 1956 takto vysoce postavený státní úředník ospravedlňuje masové perzekuce 30. a 40. let, jejichž součástí byly mimosoudní rozsudky, mučení a popravy stovek tisíc nevinných ruských občanů.

Podle členů Ruské akademie věd, kteří prohlášení iniciovali, se perzekuce dotkly také vědecké obce. Mezi zastřelenými a vězněnými v táborech byli tisíce vědců a inženýrů, což způsobilo nenapravitelné škody ruské vědě a technice. Represím čelili mimo jiné genetik Nikolaj Vavilov, fyzik Lev Landau či konstruktéři prvních kosmických raket Sergej Koroljov а Valentin Gluško. Seznam perzekvovaných je obrovský, připomínají autoři prohlášení v Kommersantu.

Těžba zlata v kolymském gulagu, 1934|foto: Central Russian Film and Photo Archive

Dodávají, že v letech 1937 a 1938 byly perzekvovány také téměř dvě třetiny vyšších velitelů Rudé armády, ze kterých přežil jen málokdo. Miliony sovětských lidí se ocitly ve věznicích a táborech a mnozí z nich se nikdy nevrátili. Celé národy byly násilně přesídleny z míst historického osídlení.

Autoři se na konci prohlášení ptají po motivech rozsáhlého interview Alexandra Bortnikova:

„Má to být rada novému prezidentovi? Nebo nostalgie po starých časech? Nebo snad propaganda nové doktríny? Ať tak či onak, důrazně protestujeme proti revizi výkladu nelidské a protilidové podstaty perzekucí,“ uzavírají představitelé Ruské akademie věd svůj protest zveřejněný v deníku Kommersant.