Šrotovné končí

Šrotovné ukázalo, jak umějí být ekonomové chytří, když je k tomu nouze donutí. Jedním zásahem zachránili nejdůležitější odvětví národního průmyslu, zvýšili domácí spotřebu a tím zabránili hlubšímu propadu ekonomické produkce. Navíc je očividné, že lidé pod vlivem šrotovného začali nakupovat i jiné výrobky. Prostě se změnila nálada k lepšímu a to ekonomiku vždycky povzbudí. A teď se dokonce zdá, že podniky jsou natolik optimistické,že se přestanou bát dalších investic a potáhnou ekonomiku bez ohledu na státní pomoc.

Za pomoc německého šrotovného mohou Češi děkovat skoro jako za dar z nebes. Propad jejich průmyslu a exportu by byl o třetinu větší, kdyby nebylo možné vozit do Německa auta a díly do nich. Podobně jako v Německu se tím udržely v průmyslu desítky tisíc míst. V tomto nebo příštím týdnu tedy šrotovné, německy "Abwrackprämie, končí. Co budeme dělat bez šrotovného, děsí se mnohý z automobilových výrobců a prodejců v Německu. Odpověď už přinesla analýza renomované poradenské firmy Roland Berger, která předpověděla, že se v blízké době ocitne na ulici devadesát tisíc lidí z automobilového průmyslu. Aby se tom zabránilo, doporučuje úsporné programy ve firmách a posílení státních programů boje s nezaměstnaností, neméně slavné "kurzarbeit".

Pro Čechy nejsou tyto zprávy také ničím příjemným. Export do Německa dosud držel českou ekonomiku v rozumných, byť v červených číslech. Teď přicházejí první zprávy o ekonomickém zotavení v sousedních zemích, a Česko dostane další ránu, která národní ekonomickou bilanci opět shodí. Češi se raději nedívají dopředu a tak studie, co nám přinese konec šrotovného, neexistuje. Hodně se ale dozvíme už příští týden v číslech o nezaměstnanosti. Pochopitelně se hovoří o tom, že nějaké východisko existuje. Třeba právě v tom, že ekonomické oživení, které zažívá část Evropy, vytáhne i ostatní země z potíží. Nebude šrotovné, ovšem ekonomika poběží sama. A pokud ještě nebude tak dobře, mohou vlády, ať německá nebo česká, vymyslet nějaký nový způsob, jak přežít pár dalších krizových měsíců. Nad tím je už ovšem třeba se zamyslet, jako nad filozofickým problémem. Je vůbec správné, aby byly veřejné finance k dispozici ekonomice vždy, když se dostane do potíží? Existují krizové okamžiky, kdy je pomoc nutná. Nakonec i německá kancléřka Angela Merkelová souhlasila se šrotovným, i když si takové výdaje zpočátku nepřála. Jeho účinnost prodloužila až do těchto dnů čistě z politických důvodů, v Německu jsou totiž za tři týdny volby. Její konzervativní postoj je přitom předzvěstí, že žádná pomoc firmám po volbách nepřijde. Svět zažil po roce 2002 ohromné nadšení z ekonomické prosperity, kterou přinesla především likvidace obchodních bariér a také velkoryse úvěrové programy americké vlády i některých evropských vlád. Dnes jde o to, udržet ekonomiku a zvláště spotřebu na dosavadní úrovni. Státy se kvůli tomu zadlužují, protože jim nic jiného nezbývá.

Ovšem ve chvíli, kdy se propad zastavil a kdy se objevují první známky oživení, tak se vracejí ekonomičtí tygři posledních let a tváří se, že je možné v ekonomickém růstu pokračovat stejnými metodami a stejným tempem, jako v úžasných dobách před rokem 2007.

Státní politika a ohromné dotace musí chránit společnost před krizí, není však důvod, proč by měla financovat další růst a další ekonomických rozlet těch, kteří by bez peněz daňových poplatníků zkrachovali. Řada světových bank, fondů, gigantických firem a obchodníků s realitami dnes funguje v podivné schizofrenii. Na jedné straně mají status největších boháčů, na druhé straně se chovají jako naprostí žebráci, kteří neustále prosí veřejnost někde před kostelem o almužnu. V této chvíli se zdá rozumné, pokud možno všechnu státní pomoc ekonomice škrtnout. Přicházejí první známky oživení, tak to je skvělé, protože firmy si už poradí samy. Je dost pravděpodobné, že tím vzniknou další velké ekonomické potíže a zatím nejde vyloučit ani to, že budou stejně vážné jako ty, které Evropa zažila počátkem roku. Stát bude mít ostatně dost práce s tím, aby pomohl lidem překonat sociální důsledky krize, které teprve přijdou.

Jako bylo šrotovné symbolem úspěšného boje s krizí, může se jeho zrušení stát příkladem, že nastal čas odebrat firmám státní pomoc. Proto bude i pro Čechy zajímavé sledovat v nejbližších týdnech německou politiku. Jak se rozhodne tamní kancléřka, tak poběží ekonomická politika i u nás. Kdo vyhraje české volby, není v této souvislosti zase až tolik důležité.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .