Srbsko má nadále potíže s tribunálem v Haagu

Jde především o generála Ratka Mladiče, o kterém ale Bělehrad tvrdí, že jej nemůže zatknout, protože se nepodařilo zjistit, že se hledaný nachází na území Srbsko-černohorského soustátí. Spojené státy ale oponují, že Mladič někde v Srbsku je a že skutečnost, že nebyl soudu vydán je jen následkem nedostatečné aktivity srbských orgánů. To samé platí i o někdejším vysokém představiteli krajinských Srbů Goranu Hadžičovi.

Vydávat, nebo nevydávat hledané osoby ze Srbska a Černé hory do Nizozemska? Diskuse na toto téma sílí už řadu měsíců. S výjimkou Miloševiče totiž srbské úřady nezatkly a nevydaly tribunálu jedinou hledanou osobu. Občané Srbska, kteří jsou před mezinárodním soudem, jako třeba bývalý prezident Srbska Milan Milutinovič, nebo předseda Srbské radikální strany Vojislav Šešelj tam odjeli dobrovolně.

Srbskem teď hýbá případ 4 bývalých vysoce postavených generálů vojska a policie, o jejichž vydání před časem Haag rovněž požádal. Premiér Koštunica před několika dny prohlásil, že by pro ně osobně, i pro Srbsko bylo nejlepší, kdyby do Nizozemska odjeli z vlastní vůle. První z generálů, bývalý náčelník generálního štábu jugoslávské armády Nebojša Pavkovič však prohlásil, že živý do Haagu neodjede. Jedině, pokud ho k tomu na základě referenda vyzvou občané Srbska. Druhý z generálů, Vladimír Lazarevič požaduje rovněž referendum, zatímco jejich dva kolegové Vlastimir Džordževič a Sreten Lukič jsou ochotni předstoupit před spravedlnost pouze doma v Srbsku.

S tím ale Haag nesouhlasí a zatím marné jsou výzvy premiéra Koštunici, aby se zmínění generálové mohli bránit na svobodě a aby haagský tribunál přepustil část pravomocí srbským soudům a některé procesy by pak teoreticky mohly probíhat v Bělehradě.

Asi nejznámější haagský souzený, bývalý srbský a jugoslávský prezident Slobodan Miloševič měl včera poprvé možnost setkat se se svědkem obhajoby. Byla jím penzionovaná bělehradská profesorka práva Smilja Avramovová. Přelíčení podle očekávání ale spíše připomínalo komedii. Svědkyni vyslýchal Miloševičovi přidělený obhájce Steven Kay, se kterým obžalovaný odmítá komunikovat. Na každou Kayovu otázku svědkyni Miloševič reagoval výkřiky, že takový dotaz je v rozporu s jeho vlastní koncepcí obhajoby. Když se ho předsedající soudce zeptal, zda chce svědkyni položit nějakou doplňující otázku, Miloševič prohlásil, že není žádným pomocníkem Stevena Kaye a nabízet mu proto podobnou možnost je ze strany soudu cynické.

Svědkyně, někdejší Miloševičova spolupracovnice Smilja Avramovová hájila bývalého prezidenta tím, když prohlašovala, že připisovat mu myšlenku "Velkého Srbska" je nesmysl. Podle Avramovové byl Miloševič, na rozdíl od chorvatských a slovinských secesionistů, stoupencem zachování jednotné Jugoslávie na základě titovského hesla "Bratrství a jednoty." Co se týče Bosny ztratil tam Miloševič podle svědkyně v polovině 90 tých let vliv, když se jediným vůdcem tamních Srbů stal Radovan Karadžič. Známá srbská nacionalistka také vyjádřila svůj obdiv k další hledané osobě, generálu Mladičovi, který prý díky svým vojenským schopnostem zachránil životy tisíců Srbů, ale i Muslimů.

Faktem je, že se Bělehrad následkem toho, že nevydává do Haagu hledané osoby dostává do mezinárodní izolace. Na letošním summitu NATO v Istambulu mu byla pozdržena účast na programu "Partnerství pro mír." Faktická nespolupráce s Haagem brzdí i hospodářský rozvoj Srbska a rozhodně nevylepšuje obraz země v zahraničí. Situace se ale pravděpodobně začne měnit. Srbský ministr spravedlnosti Zoran Stojkovič včera prohlásil, že pokud hledané osoby neodjedou do Haagu dobrovolně, přijmou úřady příslušná opatření a vydají je. Zda to myslí upřímně ukáží nejbližší týdny. Kromě Ratka Mladiče, Gorana Hadžiče a zmíněných 4 generálů žádá tribunál vydání ještě nejméně 15 srbských a černohorských občanů. Záleží na tom mnohé. Agentury citovaly představitele srbské vlády, který přiznal, že problémy se soudem komplikují zemi investice ze zahraničí. Doslova řekl:"Cizí obchodníci nám už jen nechávají vizitky, aniž bychom se na čemkoli dohadovali. Pouze nám řeknou, zavolejte, až si to urovnáte s Haagem," konstatoval zmíněný srbský politik. A haagský tribunál prostřednictvím ministra Ljajiče Bělehradu vzkázal, že konkrétní důkazy skutečné spolupráce očekává do konce září.