Srbská ústava schválena

Nová ústava sice byla oficiálně nutným dokumentem nového, po odtržení Černé Hory poněkud nechtěně vzniklého samostatného srbského státu, nicméně hlavní otázkou se stalo Kosovo. Nová ústava jej totiž vymezila jako nedílnou součást Srbska, přičemž kosovští Albánci nebyli na seznamech hlasujících a referendum ignorovali a vzhledem ke své touze po nezávislosti ho považovali za bezpředmětné.

Takové řešení je poněkud problematické. Mezinárodní společenství Bělehrad upozornilo, že o budoucnosti provincie bude rozhodnuto na vídeňských jednáních bez ohledu na to, zda si Srbové dali Kosovo do své ústavy jako nezpochybnitelnou a nedělitelnou součást svého státu.

Hlasování potvrdilo skutečnost, že občané Srbska, kteří v některých okrscích měli v posledních 15 letech možnost hlasovat až třicetkrát, částečně ztratili zájem o politiku. První den referenda byla účast pouze 18 procent, což vyvolávalo obavy, že ústava schválena nebude. Až v neděli, druhý den hlasování přišlo vyjádřit svůj názor požadovaný počet lidí, včetně dvaadevadesátiletého srbského patriarchy Pavleho, který šel hlasovat vůbec poprvé v životě. Nejvyšší účast byla pochopitelně v srbské části Kosovské Mitrovice- přes 90 procent.

Kromě nejdiskutabilnější části ústavy- Kosova se rozhodovalo i o rozdělování peněz ze státního rozpočtu. Tady mohou být nejspokojenější představitelé Vojvodiny, etnicky mnohonárodnostní nyní znovu autonomní oblastí, jejíž samosprávu na mnoho let, i když nakonec dočasné, zrušil někdejší neomezený vládce Srbska, nedávno zesnulý Slobodan Miloševič.

Vojvodina a Kosovo dostaly statut autonomních oblastí ještě v dobách Josipa Broze Tita v jugoslávské ústavě v roce 1974. "Splnilo se nám něco, o čem jsme ani nesnili," tvrdí předseda vojvodinské autonomní vlády Bojan Pajtič. Vojvodina totiž na základě nové ústavy bude dostávat 30 procent zdrojů z republikového rozpočtu, což silně zlepší příjmy důchodců, státních zaměstnanců a zvýšit se budou moci i v Srbsku v současnosti velmi nízké sociální dávky.

Ačkoli se výsledku referenda pozitivně vyjádřili jak prezident Boris Tadič, tak předseda vlády Vojislav Koštunica, objevili se i hlasy, zpochybňující jeho platnost. Například předseda Liberálně demokratické strany Čedomir Jovanovič prohlásil, že účast byla ve skutečnosti nižší než 50 procent referendum je tudíž neplatné. Tvrdí, že hlasování bylo zmanipulované a že se ho zúčastnil až v posledních hodinách podezřele vysoký počet voličů. Navíc v některých okrscích údajně hlasovali lidé bez dokladů.

Srbský vlivný novinář Dragan Bujoševič označil za problematické několik skutečností. Referenda se totiž nezúčastnil žádný Albánec z jižního Srbska, ve Vojvodině hlasovalo pod 50 procent oprávněných hlasujících a také výše zmíněný fakt, že z voličských seznamů byli vyloučeni kosovští Albánci. I když je těžko myslitelné, že by se hlasování zúčastnili. Podobně jako Jovanovič tvrdí, že v závěru referenda přišly k urnám 4 procenta občanů Srbska oprávněných hlasovat, což je i podle jeho názoru neobvyklý a podezřele vysoký počet.

Referendum bylo svým způsobem i testem toho, jakou podporu má premiér Vojislav Koštunica. A jeho výsledek ukazuje, že si jeho Demokratická strana Srbska, Demokratická strana a Srbská radikální strana potvrdili svoji podporu mezi občany, zejména v otázce Kosova. To se ale dalo očekávat. Menší strany zase mohou tvrdit, že malá účast hlasujících v některých oblastech potvrzuje jejich snahu o bojkot.

Ačkoli se radikálové a demokrati shodli právě kvůli Kosovu na současném znění ústavy, už krátce po hlasování se vrátily k nesmiřitelné politické rivalitě. Předmětem sporu se stal termín parlamentních voleb. Proběhnou pravděpodobně v prosinci, ale termín je kvůli soupeření zmíněných polických sil zatím nejasný. I když prezident Boris Tadič a výkonný místopředseda Radikální strany Tomislav Nikolič, kteří rozhodně jinak nejsou politickými spojenci shodli v jednom. Schválení nové srbské ústavy je velkým vítězstvím těch, kteří respektují svůj nový stát. Někteří komentátoři označili schválení nové srbské ústavy za definitivní konec Milošvičovy éry.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .