Spojení se Stačilo! může být pro SOCDEM „neortodoxním“ řešením, říká novinář. „Jde o hodnoty,“ oponuje Dienstbier
Návrat SOCDEM do Poslanecké sněmovny, to je hlavním cílem nové předsedkyně Jany Maláčové. Nevyloučila ani spolupráci s koalicí Stačilo!. V obavě z takového směřování stranu opustili exministři Petra Buzková a Tomáš Petříček nebo bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. „Spojení se Stačilo! zavede SOCDEM někam, kam hodnotově nepatří,“ říká v pořadu Pro a proti Jiří Dienstbier (SOCDEM). „Pohodlná politika už se nevrátí,“ oponuje komentátor serveru Lidovky.cz Martin Zvěřina.
Jana Maláčová stále říká, že sociální demokraté přivedli Českou republiku do NATO a do Evropské unie. Nicméně ve svém projevu na sjezdu SOCDEM neřekla, že by se SOCDEM chtěla sloučit s komunisty, nebo že by jí vadila koalice s někým, kdo zpochybňuje naše členství v NATO. Explicitně se zmínila jen o tom, že nepůjde do koalice s někým, kdo by chtěl zpochybnit naše členství v Evropské unii. Není toto opomenutí NATO, které je trnem v oku komunistické straně, signálem, že tu jsou opravdu otevřené dveře pro spolupráci?
Zvěřina: Asi jsou to otevřené dveře. Problém je, že vy jako politik jste se voličům k něčemu zavázal. A pak je pro vás důležité to splnit. Když si přečtete současné programové prohlášení vlády, tak z toho neplatí nic...
Pak je důležité mít nějaké zásady, mantinely, přes které nepůjdu. Ale to neustálé kádrování, co řekl někdo minulý čtvrtek, co řekl před půl rokem, kdo co řekl ze sociální demokracie proti NATO, proti Unii... Politici by měli vládnout tady a teď a nacházet řešení.
A je podle vás řešením, aby se SOCDEM spojila s koalicí Stačilo! Kateřiny Konečné?
Zvěřina: Klidně to může být řešení. Prostě v této době se neortodoxním situacím absolutně nevyhneme. Pokračování té pohodlné politiky, kdy dvě strany akorát čekaly na to, až budou zvoleny do vlády, a pohodlně a bez přemýšlení si vládly, ty už se nevrátí.
Čtěte také
Pane Dienstbiere, ani včerejší oznámení Jakuba Landovského, že opouští SOCDEM, vás neinspirovalo k tomu, že byste také stranu opustil?
Dienstbier: Myslím, že je potřeba formulovat alternativy ke konzervativnímu směřování. Včetně spojení se Stačilo!.
A je třeba vést vnitřní debatu i v sociální demokracii a takové spolupráci předejít. Uchovat charakter sociální demokracie.
Kdyby ke spolupráci doopravdy došlo, byla by pro mě hodnotově nepřijatelná. To by byl ten okamžik, kdy ani já bych nemohl setrvat v sociální demokracii. Ale zatím tato situace nenastala.
Pane Zvěřino, ve svém komentáři jste označil nedávné odchody ze SOCDEM za trochu demonstrativní. Proč si to myslíte?
Zvěřina: Co jste slyšeli o Petře Buzkové nebo o Tomáši Petříčkovi? Že by se nějak angažovali v sociální demokracii od doby, kdy přestali být ministry? Já jsem nezaregistroval vůbec nic.
Takže slavnostně odejít po sjezdu, protože nesouhlasím s vedením, které bylo zvoleno, je podle mě demonstrativní. To se na mě nezlobte.
Hodnoty, nebo neortodoxní řešení?
Pane Dienstbiere, když Martin Zvěřina mluví o tom, že teď jsou potřeba neortodoxní řešení, že už to nebude všechno tak jako dosud... To znamená, že i spojenectví jako SOCDEM a Stačilo! může být neortodoxním řešení? Může dojít k win-win situaci a SOCDEM se dostane do Poslanecké sněmovny? Nezáleží na podmínkách, za jakých by takové spojenectví vzniklo?
Dienstbier: Samozřejmě záleží na podmínkách a některé ty podmínky jsou těžko splnitelné. A je otázkou, jestli budou uvěřitelné.
Čtěte také
Jestli třeba vznikne nějaká aliance, která bude mít programový dokument, kde zrovna nebude shodou okolností vystoupení z NATO a z Evropské unie, ale jejími členy budou strany, které to ve svých programových dokumentech budou mít. Do jaké míry takové spojení bude věrohodné...
Souhlasím s tím, že je potřeba nabídnout levicovou, ale progresivní levicovou alternativu k současné vládě, která je ze sociálního a ekonomického hlediska tragická.
Odmítání spolupráce s komunisty Kateřiny Konečné vůbec není postaveno v naší vnitřní debatě na předlistopadové minulosti, že by někdo strašil návratem ke komunistické diktatuře. Jde o momentální politické pozice komunistů nebo projektu Stačilo!.
Antisystémovost jako marketingový nástroj může být samozřejmě úspěšný nástroj pro získání voličů, kteří v tuto chvíli nevěří systému, nevěří tomu, že je stát pro ně schopen cokoliv zajistit, jakýkoliv servis, jakékoliv služby. Podobně nevěří Evropské unii.
Čtěte také
Ale je to velmi nebezpečné. Protože pokud zpochybníte důvěru lidí v systém, ve stát, v demokratické instituce, tak zároveň sám sobě berete nástroj k tomu, jak dosahovat nějakých výsledků, které jsou potom pro lidi přínosné.
Pane Zvěřino, netáhla by ve spolupráci se Stačilo! zákonitě SOCDEM se svými dvěma procenty za kratší konec? Neukázalo se to třeba v Ústeckém kraji? SOCDEM tam kandidovala se Stačilo! a na kandidátce bylo dominantnější právě uskupení Kateřiny Konečné?
Zvěřina: Rozumím této námitce, ale kdybychom tento pohled připustili, tak v tom případě zůstanou poměry navždy stejné. To znamená, že se nemůžete jako začínající, rozvíjející se strana nikdy prosadit, protože vždycky taháte za kratší konec.
Poslechněte si celou debatu v audiu nahoře v článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
