Špinavé děti budou mít zdravější srdce
V civilizovaných zemích děti vyrůstají v čistém nebo dokonce dezinfikovaném prostředí. Trocha špíny navíc by ale podle nové studie nejspíš prospěla jejich srdci.
Náš imunitní systém byl celé tisíce let trénován k tomu, aby si poradil s infekcemi a nejrůznějšími parazity. Pokud se s takovými protivníky v době svého vývoje nesetká, začne zánětlivé reagovat i na neškodné podněty, například na pyl rostlin. Výsledkem jsou podle takzvané hygienické hypotézy alergie nebo astma. Chronický zánět také patří mezi rizikové faktory vzniku srdečních onemocnění a výzkumníky z americké Severozápadní univerzity v Evanstonu zajímalo, jestli se hygienická hypotéza uplatňuje i v tomto případě. Studii vypracovali na obyvatelích filipínského města Cebu City, kde hygienické standardy nedosahují západní úrovně.
Vědci sledovali hladinu takzvaného C-reaktivního proteinu neboli CRP, který je známkou chronického zánětu. Zjistili, že čím více patogenů lidé "nasbírali" během prvních dvou let života, tím nižší hladinu CRP měli ve věku kolem 20 let. Každý průjem vyvolaný parazity nebo infekcí snížil šanci na výskyt zvýšené hladiny CRP o 11 %, každé dva měsíce styku se zvířecími výkaly o 13 %. O celou třetinu se riziko snížilo, pokud se dítě narodilo v suchém a prašném období. Autoři studie se proto domnívají, že časná expozice patogenům chrání před chronickým zánětem v pozdějším životě. Tím nejen snižuje riziko vzniku různých alergií, ale také zvyšuje šanci na život bez srdečních onemocnění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
