Spejbl a Hurvínek

27. březen 2003

Člověku, který se dopustí úvahy mimořádně nerealistické či naivní, se u nás již několik desetiletí říká: "Představuješ si to jako Hurvínek válku". Vlastně se tudíž dalo čekat, že se Hurvínek připlete do válečného zpravodajství. Jednou z mála informací, které včera co do důležitosti mohly konkurovat zprávám z iráckého bojiště, se stala právní bitva o ochrannou známky na loutky Spejbla a Hurvínka.

Pražský městský soud zamítl žalobu Městského ústavu sociálních služeb v Plzni, který tvrdil, že současné ředitelce divadla Spejbla a Hurvínka nenáleží autorská práva ke zmíněným loutkám. Komplikovaný spor, ve kterém se právníci přeli o to, kdo je dědicem a co může či nemůže být za dědictví považováno, sledoval přímo u soudu i Hurvínek, který nakonec poskytoval novinářům a televizním štábům rozhovory. Byl zjevně spokojen, že konečně ví, kam zase patří. Kdo ví, zda by stejně vesele odpovídal i v případě, že by ho soud přiřkl plzeňskému ústavu sociálních služeb. To by totiž pro něj představovalo povinnost vydělávat s taťuldou Spejblem nemalé částky pro firmu, jež jistě provozuje ušlechtilou činnost, která ale s divadlem nemá pranic společného.

Pokud by soud zpochybnil zápis ochranných známek, učiněný na loutky nástupcem Josefa Skupy, Milošem Kirschnerem, měl ústav sociálních služeb údajně požadovat ročně čtyři sta tisíc korun za to, že jsou Spejbl a Hurvínek uvedeni v názvu divadla, dalších tři sta tisíc za to, že vystupují, a třicet procent ze všech tržeb. Za těchto okolností by Hurvínek divadlo možná ani neuživil, nemluvě o riziku, že by mu do uměleckého života začali kibicovat lidé, kteří si divadlo představují jako on válku. Doufejme, že od odvolacího soudu bude Hurvínek odcházet ve stejně dobrém rozmaru, jako od toho včerejšího.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.