Španělsko proti násilí

Přesto však jedna podstatná část občanů chyběla: voliči druhého největšího politického uskupení v zemi - opoziční Strany lidové. Důvod je prostý. Lidovci nesouhlasí s tím, aby se s teroristy vyjednávalo. "Je třeba je potřít, rozprášit," bezpočtukrát opakovali představitelé této strany.

V březnu minulého roku vyhlásila ETA trvalé zastavení palby, jak nazvala svou nabídku k jednání.

Socialistická vláda přijala, Lidová strana byla proti. Socialisté se zaštítili Evropskou unií, která jednání s ETA podpořila a někteří její experti byli dokonce prostředníky vyjednávání. Opírali se přitom o zkušenosti získané při jednání s IRA, jinou evropskou teroristickou skupinou. Lidová strana ústy svého předsedy Mariana Rajoye upozornila, že to není první nýbrž desáté příměří, které ETA za svou čtyřicetiletou existenci vyhlásila a porušila.

Skupiny blízké lidovcům pozvaly Španěly na demonstraci, která se má konat v sobotu 3. února v Madridu. Cílem demonstrace má být podle slov organizátorů požadovat "rozbití teroristické organizace s použitím všech prostředků, které má k dispozici právní stát, aby skončil s touto bandou". Mezi vyhlášenými hesly jsou mimo jiné "Skoncovat s organizací ETA", Žádný dialog s ETA" a "Žádné ústupky teroristické bandě".

Socialistická vláda se nachází v nepříjemné situaci, zejména poté, co ETA porušila svůj slib trvalého zastavení palby. První reakcí premiéra Rodrigueze Zapatera bylo, že bombovým útokem na parkoviště madridského letiště, při němž zahynuly dvě osoby a řada jich byla zraněna, skončilo jakékoli vyjednávání s ETA. S tím nesouhlasí mluvčí umírněného křídla baskických separatistů a tvrdí, že bombový útok nic na situaci nemění: Je třeba pokračovat v jednáních. První a vlastně jediná předběžná podmínka vlády, totiž aby se ETA nejprve odzbrojila a potom by mohly začít politické rozhovory byla porušena. A to nejen bombovým útokem. Už v prosinci minulého roku bylo ve Španělsku nalezeno větší množství trhavin, které, jak tvrdí odborníci, patří organizaci ETA. Španělská politická scéna by měla postupovat v boji s ETA jednotně, to se jí však už léta nedaří.

Co vlastně ETA chce? Údajně jde o separatistickou organizaci, která by chtěla z Baskicka vytvořit samostatný státní útvar, který však nikdy v historii neexistoval. Svobod a práv mají Baskové poměrně hodně. Abych jmenoval alespoň některé, Baskové mají vlastní policii, parlament, vládu, vybírají na svém území vlastní daně, kontrolují školství a mají na svém území zaručenou rovnost baskičtiny se španělštinou. Mohli by mít i více výhod, neboť ve Španělsku dlouhodobě probíhá proces předávání centrální moci do rukou autonomií. Jaká lepší konstelace se může pro separatisty naskytnout než madridská vláda, která je ochotna s nimi vyjednávat, samozřejmě nikoli ovšem v ovzduší teroru. Kdyby byli u vlády lidovci, k jednáním s ETA by vůbec nedošlo.

Proč tedy chtěla ETA spálit most k dohodě bombovým atentátem? Snad proto, že žádná španělská vláda nepřistoupí na úplné osamostatnění Baskicka? Experti i mnozí politici soudí, že atentátem chtěla ETA na sebe upoutat pozornost. Aby se o ní mluvilo a vzrostl tak její význam. Proti jejím teroristickým praktikám jen v baskickém Bilbau demonstrovalo o víkendu na 80 tisíc lidí. A podle odborníků je aktivních příslušníků ETA, kteří se šířením teroru živí, pouhých 30 osob. Osobně se ovšem domnívám, že ETA zůstane nebezpečná, dokud bude jeden jediný její člen ochoten a schopen pozvednout zbraň.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .