Do Španělska v současnosti připlouvá nejvíce uprchlíků za posledních dvanáct let. Tento měsíc navíc jejich počet dokonce poprvé předstihl příliv běženců do Itálie.
Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung se ze Španělska stává pokusná zóna a země má šanci vyzkoušet nový přístup k imigrační politice. „Tamní menšinová vláda stojí v ideologické opozici k pravicovým populistům v Itálii. Kabinet je proevropský, a může nyní ukázat, že mu jde o společné evropské řešení problému,“ píše německý list.
Český premiér Andrej Babiš znovu zopakoval, že vláda není ochotná přijmout ani jediného uprchlíka. Byla by to prý cesta do pekel. Hnutí Žít Brno ale deklaruje, že bychom měli pomoci přetížené Itálii a vyzvalo k přijetí několika desítek migrantů.
Premiér Pedro Sánchez je totiž otevřený myšlence francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který by chtěl nechat budovat uzavřená uprchlická střediska, ve Španělsku označovaná jako „útočiště“. V těch by se pak rychle zjistilo, kdo doopravdy potřebuje pomoc a kdo ne. „Španělský premiér musí velmi rychle ukázat, že nejde o pouhou rétoriku, a že chce krizi řešit,“ doporučují frankfurtské noviny.
Dodávají, že nestačí symbolické akce v podobě převzetí několika lidí odmítnutých Itálií. A změny musejí být velké. Za konzervativní vlády premiéra Mariana Rajoye se neměnilo nic, ačkoli počet nelegálních běženců od roku 2016 vzrostl o 270 procent.
Politiku minulé vlády Frankfurter Allgemeine Zeitung označuje za krátkozrakou. Místní politici využili fakt, že většina uprchlíků mířila dále na sever a na Pyrenejském poloostrově nechtěla setrvat. Ve Francii a Německu jsou sociální dávky vyšší a pracovní příležitosti dostupnější.
„Vzhledem k velkým finančním rezervám, které chystá Evropská komise pro nově zamýšlená uprchlická centra, by Španělé mohli opravdu začít řešit uprchlickou krizi jinak, nově a lépe,“ zamýšlí se německý deník. S dosavadními dvaadvaceti tisíci uprchlíky je podle něj příliv pořád ještě „relativně zvladatelný“.
„A kdyby se Madridu podařilo navrhnout fungující řešení, přinejmenším by se ze země nestala obří čekárna frustrovaných uprchlíků, jako je tomu v Řecku,“ dodává Frankfurter Allgemeine Zeitung.
„Chtěli jsme, aby ve veřejném prostoru zazněl i normální a přirozený hlas,“ dodává Barbora Antonová k výzvě hnutí Žít Brno na přijetí několika desítek migrantů z Itálie.
Na 450 lidí, kteří byli před několika dny zachráněni ve Středozemním moři, se nakonec mohlo vylodit v sicilském přístavu Pollazo. Rozhodla o tom vláda v Římě.
