Španělé schválili v referendu evropskou ústavu

Téměř 35 milionů španělských voličů se mělo vyjádřit k této otázce: "Souhlasíte se smlouvou zakládající evropskou ústavu?"

Jen málo lidí však mělo čas seznámit se skutečně s textem této smlouvy, která má, jak víme, 325 stránek a nepřekvapuje ani, že přes intenzivní vládní kampaň ve prospěch euroústavy nemělo v předvečer hlasování podle průzkumů veřejného mínění asi 9 z 10 občanů dost jasnou představu, o co se vlastně jedná.

Přesto zastánci evropské integrace drtivě zvítězili. Čtyři z pěti španělských voličů, přesněji 77 % , se vyslovilo pro přijetí evroústavy a jen 17 % bylo proti. To považují stoupenci evropské integrace za naprosto skvělé.

Předseda španělské vlády José Luis Rodríguez Zapatero označil včerejšek za velký den všech Evropanů a předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso mu k výsledku referenda telefonicky poblahopřál s tím, jak řekl, že "velmi jasné ano, které dali Španělé evropské ústavě" naznačuje směr, kterým se bude ubírat i další vývoj.

Nikdo však nepopírá, že účast ve včerejším španělském referendu byla nižší než se čekalo, přibližně 42 procent všech právoplatných voličů. Optimisté měli ještě minulý týden docela jiné představy, ale na druhé straně to také není žádný volební debakl. Přibližně stejný počet voličů se účastnil i minulých parlamentních voleb a v záležitostech, které se týkají Evropy, bývá obvykle volební účast ještě nižní.

To vše samozřejmě vypovídá cosi o postojích řadových obyvatel vůči sjednocené Evropě. Jsou pro, ale nijak zvlášť nadšeně.

Výsledky referenda o euroústavě také nejsou právně závazné a konečné slovo při její ratifikaci bude mít opět španělský parlament. Ten ji samozřejmě schválí, zvlášť když k tomu nyní dostal tak jasný souhlas od svých voličů.

Návrh evropské ústavní smlouvy, která má politicky sjednotit členy EU, podepsali představitelé vlád 25ti členských zemí loni v říjnu na samitu v Římě. Vejde-li v platnost, stanou se určitá práva evropskými zákony a některé evropské orgány získají větší pravomoci než měli dosud. Ústava předpokládá např. též obsazení funkce evropského prezidenta a ministra zahraničí EU. Jinak se toho ale v podstatě moc nezmění.

Euroskeptikové namítají, že tento výsledek referenda ve Španělsku se dal samozřejmě čekat - už proto, že Španělsko, které vstoupilo do EU teprve v roce 1986, od té doby obdrželo obrovskou rozvojovou pomoc, ve výši asi jednoho sta miliard dolarů. Členství v EU také pomohlo stabilizovat tamní politický systém. Za peníze EU se ve Španělsku stavěly nové silnice a vytvářely stovky tisíc nových pracovních míst.

To se ovšem teď nejspíš změní. S rozšířením EU o deset nových členů, hlavně bývalých komunistických zemí střední a východní Evropy, se finanční pomoc, kterou dostávala každoročně španělská vláda, časem nevyhnutelně sníží, protože větší část regionálních podpor a výdajů ze společného rozpočtu EU poputuje právě do ekonomicky relativně zaostalých oblastí východní a střední Evropy. A Španělsko, které dosud patřilo k poměrně chudým zemím Evropy, se dostane někam na její průměr.

O výsledcích podobných referend jinde v Evropě neříká španělský příklad téměř nic. Jak napsal v dnešním úvodníku britský konzervativní deník "Daily Telegraph", tohle rozhodně není začátek, v nějž doufali stoupenci evropské ústavy. A teprve v zemích, kde existuje silné euroskeptické hnutí, lze očekávat problémy. K nim patří vedle tradiční Británie i některé nové členské státy - obvykle se v této souvislosti zmiňuje Polsko a Česká republika.

Španělské referendum o euroústavě bylo jen prvním z desíti ohlášených. Mnohem napínavější to asi bude jinde.