Spalovací motory bez emisí
Konstruktéři z Georgia Institute of Technology (Georgia Tech) vyvinuli novou spalovací komoru pro turbínové motory, v níž pohonná látka shoří prakticky bez nebezpečných emisí oxidů dusíku a oxidu uhelnatého.
Dosáhli toho jiným uspořádáním vstřikování paliva a vzduchu. Nové zařízení je přitom jednodušší a výrobně levnější než dosavadní spalovací komory. Dá se proto využít nejen v letadlech, ale třeba i pro vytápění a výrobu elektřiny v rodinných domcích (tzv. decentralizovaná energetika).
"I navzdory novým zdrojům energie se patrně nikdy neobejdeme bez spalování pohonných hmot - především při pohonu letadel, ale nejspíš ani v generátorech elektráren," tvrdí vedoucí projektu doktor Ben Zinn z Guggenheimovy školy aerokosmického inženýrství při Georgia Tech. "Konstruktérská komunita proto už léta usilovně pracuje na vývoji zařízení, v němž by palivo shořelo bez jakýchkoliv nebezpečných zplodin. My jsme nyní vyvinuli spalovací komoru, která to umí a navíc je neuvěřitelně jednoduchá a levná."
Zinn vychází ze skutečnosti, že pro pohon letadel a elektrických generátorů stále neexistuje vhodnější motor než spalovací turbína. I kdyby byly vyvinuty technologie využívající alternativní paliva (vodík, metan, biolíh a podobně), stejně by turbíny při dnešním uspořádání vypouštěly nebezpečné oxidy vznikající z dusíku obsaženého ve vzduchu. V případě paliv biologického původu se k tomu připojuje ještě oxid uhelnatý z nedokonale spálených uhlovodíků.
V klasických spalovacích komorách se palivo se vzduchem mísí ještě před vstřikem do spalovací komory, kde pak hoří při vysokých teplotách. To vede jak je vzniku oxidů dusíku, tak k nedokonalému shoření paliva v některých provozních režimech. Spalovací komory, které by tento problém řešily, sice už v prototypech existují, jsou však konstrukčně složité a drahé. Odborníci z Georgia Tech proto navrhli zařízení s názvem Stagnation Point Reverse Flow Combustor, v němž se složky směsi vstřikují do spalovací komory odděleně a hoří tam při relativně nízké teplotě. Díky tomu je možné dokonale kontrolovat průběh spalování v nejrůznějších provozních režimech tak, aby nevznikaly škodlivé emise. "Chtěli jsme dosáhnout čistého hoření při nízké teplotě v podmínkách spalování velkého množství paliva v malém prostoru," uvedl dr. Zinn.
Projekt podporovaný kosmickou agenturou NASA je určen především pro vývoj leteckých motorů s ekologickým provozem. Podle autorů je však jejich spalovací komora snadno adaptovatelná pro celou řadu dalších průmyslových využití, od turbín velkých elektráren až po malé jednotky, které by vyhřívaly rodinné domky a současně je zásobovaly elektřinou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/c61cb9fdb5b8bd1e1a6d06ebcb7110e7.jpg?itok=4Fwwcnre)
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka