Soud s generálem Wojciechem Jaruzelskim

Generál se snaží přesvědčit Poláky, že jeho rozhodnutí zachránilo zemi před katastrofou. Aniž by jí přesně specifikoval. Prohlásil jen, že konal ve stavu nejvyšší nutnosti, aby zachránil stát. Institut národní paměti, úřad, který se na sever od nás zabývá zločiny komunismu tvrdí, že invaze v 80 tých letech už nehrozila. Kremlu se prý do podobné operace v dobách války v Afghánistánu nechtělo a rozhodnutí údajně zcela nechal na názoru polského komunistického vedení.

V polovině září začal u obvodního soudu ve Varšavě proces s devíti někdejšími strůjci stanného práva. Hlavními souzenými jsou dnes 84 letý Wojciech Jaruzelski a jednaosmdesátiletý bývalý ministr vnitra Czeslaw Kisczak.

Generál Jaruzelski je obviněn z řízení zločineckého spiknutí vojenského charakteru a také z toho, že vyhlášením výjimečného stavu porušil tehdy platnou ústavu Polské lidové republiky. Všichni obvinění se snaží soud protahovat. Například lékařskými doklady o špatném zdravotním stavu, což je ale vzhledem k vysokému věku souzených očekávatelné .

Koneckonců generál Jaruzelski včera během přelíčení s úsměvem na poznámku prokurátora Institutu národní paměti o tom že v roce 2020 budou zločiny promlčeny odpověděl, že je sice optimistou, ale že vidí jen velmi malou naději, aby se někdo z obžalovaných tohoto data dožil.

Všechna obvinění ve smyslu obžaloby odmítl jako neopodstatněná a soud označil za zmanipulovaný. Výjimečný stav podle něj dokonce vytvořil možnost přijetí demokratických mechanizmů, což nakonec vedlo k jednání u takzvaného Kulatému stolu, která vyvrcholila nekrvavým předáním moci nekomunistické opozici. Nezříká se odpovědnosti, lituje lidských obětí během výjimečného stavu, ale ve smyslu obvinění se cítí nevinen.

Proces začal 12. září a může trvat řadu měsíců i let. Není vyloučeno, že generálovi Jaruzelskému dokážou vinu, ale možná zemře, aniž by byl odsouzen.

Skutečností je, že zasedl s opozicí ke Kulatému stolu a nečinil překážky předání moci. Málokdo si už dnes vzpomene, že se nakonec právě po dohodě s opozicí stal prvním postkomunistickým prezidentem Polska, i když ještě ne v důsledku přímé volbou občanů. Poláci se nyní zabývají spíše budoucností a každého 13. prosince v den výročí vyhlášení stanného práva se před jeho domem sejde pouze několik osob, většinou pozůstalých obětí staršího data narození. Aktivní generace Poláků věku byla v roce 1981 v dětském věku a podle jedné z anket si většina z nich nepamatuje, jak výjimečný stav probíhal a o to, co bylo jeho smyslem se nezajímá. Je nezpochybnitelně pozitivní, že soud po letech odkladů nakonec začal. Kromě rozsudku mohou být zajímavá i fakta, která při něm vyjdou najevo. Nejen pro zmíněné pozůstalé obětí, ale i pro budoucí učebnice dějepisu to může mít klíčový význam i poučení. Ve smyslu rčení, že kdo nezná svou historii je nakonec přinucen k tomu, aby si ji prožil znovu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .