Sondy našly na Měsíci vodu!
Nezávislá měření tří sond potvrdila na povrchu Měsíce přítomnost molekul vody. Jejich koncentrace není nijak vysoká, ale vodu už není třeba hledat někde pod povrchem. Objev mohl být učiněn už před deseti nebo i čtyřiceti lety. Pokud je vysvětlení vědců správné, můžeme očekávat vodu i na jiných tělesech Sluneční soustavy.
Tři sondy, tři důkazy
Tři naprosto odlišné sondy, každá vypuštěná v jiném roce a za jiným účelem, nezávisle potvrdily stejné výsledky - na Měsíci se nachází molekuly vody. Jako první přinesla svědectví indická sonda Chandrayaan-1, která zkoumala měsíc od října 2008 do srpna 2009. Vědci, kteří zpracovávali naměřená data nechtěli nejprve výsledkům věřit. Všichni přeci ví, že Měsíc je mrtvé těleso a nemůže na něm být ani kapka vody. Několik měsíců se vedly spory o věrohodnosti výsledků a spekulovalo se o tom, jestli není vadný spektrograf na sondě.
Naštěstí stejná měření podobným přístrojem provedla i sonda Deep Impact, která má úplně jiný cíl - výzkum komet a po prodloužení mise i exoplanet. Odborníci teď zpětně prohlédli naměřená data z doby, kdy sonda prolétala v prosinci 2007 kolem Země a Měsíce. A zjistili stejné stopy molekul vody, jako se to povedlo sondě Chandrayaan-1.
Protože takto důležitý a nečekaný objev je dobré mít ověřený z co největšího počtu zdrojů, zašli vědci ještě dále do minulosti. Kolem Země a Měsíce prolétala v srpnu 1999 dnes slavná sonda Cassini. Ta už několik let úspěšně zkoumá nekrásnější planetu Sluneční soustavy - Saturn. Také v datech této sondy se podařilo najít stejné stopy po vodě na Měsíci, jako u dvou již zmíněných sond.
Poušť vody
Vody na Měsíci samozřejmě není mnoho. Kdyby bylo, už by si toho vědci všimli dávno. Když nabereme do dvoulitrové lahve materiál měsíčního povrchu, dostaneme z něj všehovšudy tolik vody, co se vejde do lékařského kapátka. Je to tedy sušší místo, než jakákoli pozemská poušť. Ale výroba ve velkém přímo na měsíčním povrchu by mohla produkovat dostatek tekuté vody jak pro pití, tak třeba jako palivo.
Zajímavé je, že stopy po molekulách vody byly zjištěny už na vzorcích, které s sebou přivezly lidské výpravy Apollo před téměř 40 roky. Tehdy šest výprav dovezlo zpět na Zem celkem 382 kg měsíčních vzorků. Nicméně objev vody se nekonal. Tehdejší závěr odborníků byl totiž jasný - stopy molekul vody se do vzorků dostaly kontaminací vzorků zemskou atmosférou. A tak jsme si na tento objev museli počkat dalších 40 let!
Zdroj vody pro člověka?
Rozhodně je výroba vody na Měsíci rychlejší a levnější varianta než nákladná a složitá doprava vody ze Země. Pokud se obnoví lety člověka na Měsíc, ať už to budou kosmonauti jakékoli země, vodu budou nutně potřebovat. Samozřejmě ne pro krátké návštěvy typu letů Apollo, ale pro dlouhodobé pobyty. O stálé měsíční základně se uvažuje už dlouho a kromě vysokých finančních nákladů na její stavbu a provoz, brzdí její vybudování také nedostatek zdrojů na Měsíci. Současný objev vody tedy úvahy o trvalé přítomnosti člověka na Měsíci značně ulehčuje.
Nevyřešenou otázkou zůstává, kde se na Měsíci voda vzala. Navrženy jsou tři teorie: vodu přinesly komety a planetky při dopadu na Měsíc nebo se po dopadu těchto těles uvolnila z podpovrchových vrstev Měsíce a nebo se vodík ze slunečního větru po dopadu na měsíční povrch spojil s atomem kyslíku a vytvořil vodu. Třetí varianta je podle vědců nejvěrohodnější a zároveň znamená, že vodu na povrchu mohou mít také jiná tělesa Sluneční soustavy bez atmosféry, jako například planeta Merkur nebo planetky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
