Sociální sítě šíří dehumanizační uprchlickou rétoriku, varuje sociolog

Uprchlíci v Břeclavi
Uprchlíci v Břeclavi

Nové webové stránky informující o imigraci v číslech i faktech spustilo dnes české ministerstvo vnitra. Cílem otevření webu je především uklidnit veřejnost, tvrdí šéf rezortu Milan Chovanec.

Stránky obsahují například aktuální statistiky o pohybech utečenců na našem území i sekci otázek a odpovědí k imigrační politice vlády nebo slovník pojmů, které v souvislosti s migrační krizí často slyšíme.

Web nalezneme na stránkách ministerstva vnitra a protože je zatím v pilotním provozu, je možné, že se nabídka informací do budoucna ještě rozšíří.

„Je to krok dobrým směrem,“ zhodnotil počin úřadu sociolog Daniel Prokop ze společnosti Median.

Povzbuzuje v Česku tradičně malou důvěru v instituce a v to, že dokážou jednat, soudí expert. „Průzkumy ukazují, že migrace se bojí více ty země, kde občané nedůvěřují institucím.“

Sociolog shrnul dlouhodobé zdroje české skepse. Jde jednak obavu o bezpečnost, dále o konkurenci na trhu práce a vůbec zdroje v sociálním systému a o obavy, které označuje jako kulturní.

„V Čechách se zvláště ti, kteří jsou blíže chudobě, bojí dopadu imigrace na sociální systém,“ popsal myšlení určité části populace Prokop.

Jen menšina české společnosti zná nějakého cizince, takže je patrná větší tendence propadat stereotypům, připomněl sociolog.

„Vztah k národnostem je různý, nedá se říci, že plošně odmítáme cizince. Pokud známe nějakého osobně, tak hodnotíme celou národnost a její pobyt v ČR vstřícněji,“ všímá si expert.

Podle něj by informovanost o tom, co prožívají lidé v Sýrii nebo v Africe nebo nakolik se nadnárodní korporace podílí na nezlepšování podmínek v zemích třetího světa, pomohla větší vstřícnosti.

„Bude dobré, když vláda začne problém nějak komunikovat a rozdělí ho do několika řešitelných otázek a nenechá aktivitu lidem, kteří strach z uprchlíků slučují například s obavami z islámu,“ doporučil sociolog.

Zvláště mladá generace je pod vlivem informací, které získávají na sociálních sítích.

„Všechno naznačuje tomu, že po sociálních sítích se hodně šíří dehumanizační rétorika, v níž potom člověk nahlíží lidské jedince jako příslušníky nějaké masy, nějakého nebezpečí, a není schopen mezi nimi rozlišovat,“ varoval Daniel Prokop.